S tornády se našinec dnes setká spíš na televizní obrazovce než v přírodě, přesto se v minulosti nevyhýbaly ani území Čech, jak dokládají staré kroniky.

S tornády se našinec dnes setká spíš na televizní obrazovce než v přírodě, přesto se v minulosti nevyhýbaly ani území Čech, jak dokládají staré kroniky. | zdroj: caddocountry.net


Satan v Praze: Před devíti sty lety se městem prohnalo jedno z nejsilnějších tornád v historii Česka

TÉMATA: bouře | meteorologické jevy | praha | středověk | kroniky

user-avatar

Václav Pokorný

12. 07. 2019 | 10:00

Ještě v nedávné době popírali i mnozí meteorologové výskyt tornád ve střední Evropě. Je však naprosto zřejmé, že již v roce 1119 řádilo v Praze. Zmínku o něm najdeme v české Kosmově kronice, kde je autor popisuje jako satana v podobě víru, který významně poničil i část knížecího paláce na Vyšehradě.

Když se řekne tornádo, většina z nás si vybaví severoamerické Velké pláně a tamní silné bouře. Tornáda se však vyskytují také na našem území, i když podstatně vzácněji než v USA. 

První historicky doložené tornádo v Česku máme z r. 1119 v Kosmově kronice:

“Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pevnou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.”

Podobných událostí najdeme v různých kronikách více. V některých případech je zřejmé, že se popisuje tornádo, když kronika hovoří např. o „černém sloupu“ nebo „víru“, jindy se o tom lze pouze dohadovat (zejména při použití termínu smršť). Zajímavý jev nastal roku 1586 na Orlíku. Vodní smršť vynesla s vodou ze dvou rybníků do výše i kapry a štiky a rozptýlila je po okolní krajině. Podobného původu byl zřejmě i déšť ryb zaznamenaný v pamětní knize fary v Nové Vsi u Mladé Vožice: 

“Téhož roku 1761 ve vigílii svatého Jana Křtitele, to je  23. června, o půldruhé hodině noční povstala velká bouře spojená s blýskáním. Po ní následoval hojný déšť, při němž v Nové Vsi ve velkém množství padaly rybičky podobné pstruhům. Lidé je sbírali a byly výborné chuti.”

Pravděpodobně nejznámějším historickým tornádem na našem území je větrná smršť z 13. října 1870 v Brně, zdokumentovaná zakladatel genetiky Gregorem Mendelem. Jeho velmi podrobný a exaktní popis události lze považovat za předěl mezi historickými kronikami a nástupem moderní éry. Mendel tehdy zhodnotil sílu i velikost tornáda.

Dnes se na území České republiky můžeme s tornády potkat i několikrát do roka. Vznikají převážně ve velmi teplých letních dnech, nejčastěji před příchodem studené fronty. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

12. 07. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce