Nejstarší kostra na území Velké Británie patřila modrookému černochovi.

Nejstarší kostra na území Velké Británie patřila modrookému černochovi. | zdroj: mg.co.za


Předchůdci Britů nebyli bílí. DNA analýza odhalila, že měli tmavou pleť i vlasy

TÉMATA: pravěk | doba kamenná | mezolit | antropologie | DNA | genom | velká británie

user-avatar

Yvonne K.

4. 04. 2018 | 09:00

DNA analýza nejstarší kompletní kostry nalezené ve Velké Británii přinesla pro zdejší domácí obyvatele šokující zjištění. První novodobí Britové, kteří zde žili před zhruba 10 000 lety, nevypadali zrovna britsky. Podle všeho měli totiž hodně tmavou pleť.

V roce 1903 byla nalezena v jeskyni v Čedarské rokli kostra muže, který žil zhruba před 10 000 lety. Podle místa nálezu se mu začalo přezdívat Čedarský muž, a protože šlo o nejstarší kompletní kostru nalezenou ve Velké Británii, byl označován za nejstaršího Brita. V době nálezu kostry nikdo nepochyboval, že měl plavé vlasy a světlou pleť.

Moderní technologie skenování DNA a systém pro rozpoznávání tváře však ukázaly Čedarského muže v dosti jiném světle. Vědci z britského Národního historického muzea a University College v Londýně totiž zjistili, že měl modré oči, tmavou, až černou pokožku a černé kudrnaté vlasy. Na televizním kanálu Channel 4 pak vědci předvedli rekonstrukci jeho podoby. 

„Kombinace poměrně tmavé pokožky a modrých očí je něco, co normálně nepovažujeme za typické, ale tito lidé měli doopravdy tento vzhled. Dnes to není časté,“ sdělil profesor Chris Stringer z Národního historického muzea. Lebka Čedarského muže

Tento objev ukazuje, že geny pro světlejší pleť se v evropských populacích rozšířily později, než se původně myslelo. Současně zpochybňuje obecně přijímanou domněnku, že zeměpisný původ určuje barvu kůže a stavbu těla.

„Skutečně to ukazuje, že tyto pomyslné rasové kategorie, jež máme, jsou velmi moderní nebo velmi nedávnou konstrukcí a opravdu se nedají aplikovat na minulost,“ řekl Tom Booth, archeolog z Národního historického muzea, který pracuje na projektu. Kostra Čedarského muže

Migrace v době kamenné

Británie v době mezolitu, střední době kamenné (10 000 př. n. l. až 8000 př. n. l. ) se od té dnešní značně lišila. Právě skončila doba ledová, krajina se znovu zazelenala a zemí se proháněla stáda praturů a vysoké zvěře. To sem pravděpodobně přilákalo nové přistěhovalecké kmeny, jejichž byl Čedarský muž příslušníkem. Přišli sem z kontinentální Evropy přes pevninský most zvaný Doggerland, jenž spojoval dnešní Dánsko, severní Evropu a Britské ostrovy. Předpokládá se, že v té době žilo v Británii jen asi 12 000 obyvatel.

Podobné geny jako má Čedarský muž identifikovali vědci i u ostatků nalezených v západní Evropě včetně Španělska, Maďarska a Lucemburska. Čedarský muž patřil k haplo skupině U5, což je nejstarší evropská mtDNA (zjištěná na mitochondriích), která patří člověku Homo Sapiens. Předchůdci Čedarského muže migrovali do Evropy ze Středního východu a pravděpodobně pocházeli z afrického kontinentu. Chedar man – rekonstrukce podoby je dílem bratrů Adrie a Alfonsa Kennisových. Busta je vystavena v Národním muzeu v Londýně.

Proč jsou dnes Britové světlí?

Dávno před příchodem Čedarského muže byla Velká Británie osídlena jinými skupinami, ty odsud ale zmizely, nebo vymřely. Čedarský muž tak představuje začátek nepřetržitého osídlení tohoto ostrova. Po něm však následovaly další přistěhovalecké vlny. Zhruba jen 10 procent moderních Britů nese geny Čedarského muže. Zbytek jejich původu tak lze připsat na vrub pozdějších usedlíků.

A jak se stalo, že pleť Evropanů časem zesvětlela? Jednoduše proto, aby lépe absorbovala více slunečního záření, což je nutné k produkci vitaminu D3. Ten, jak dobře víme, je zase nezbytný pro zdravou strukturu a funkci svalů a kostí i fungování imunitního systému. S nástupem zemědělství  totiž došlo k radikální změně jídelníčku, kdy strava obsahovala podstatně méně tohoto vitaminu, jehož hlavní zdrojem je rybí olej. 

 

user-avatar

Yvonne K.

4. 04. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce