Obliba čokolády má hluboké historické kořeny.

Obliba čokolády má hluboké historické kořeny. | zdroj: ancientpages.com


Přepišme historii čokolády: je starší a začala jinde

TÉMATA: kakao | čokoláda | archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | jižní amerika | ekvádor | amazonka

user-avatar

Yvonne K.

1. 05. 2019 | 10:00

Konzumace jedné z nejoblíbenějších pochutin na světě započala o mnoho dříve a v jiné části světa, než se původně předpokládalo. K tomuto závěru došli na základě studia archeologických a genomických dat vědci z Univerzity Britské Kolumbie.

Čokoláda se, jak známo, vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek kakaovníku pravého. Jejím základem je kakaový prášek, z nějž se také vaří lahodný nápoj. Předchozí archeologické nálezy naznačovaly, že tento tropický strom se poprvé začal pěstovat a šlechtit ve Střední Americe a a že kakao lidé konzumovali zhruba před 3 900 lety. Za první konzumenty této plodiny byli dlouho považováni Olmékové.

Nedávná studie vědců z Univerzity Britské Kolumbie však dokládá, že kakao lidé užívali už téměř před 5500 lety, jenže ne ve Střední, ale v Jižní Americe. Kolébkou je s největší pravděpodobností oblast v povodí Orinoka a Amazonky, v údolích jejich přítoků. Výzkum ukázal, že lidé při horních tocích Amazonky až k podhůří And na jihovýchodě Ekvádoru sklízeli a zpracovávali plody kakovníků. Kakaovník pravý

Kakao zanechalo své stopy

Vědcům se podařilo získat škrobová zrna a další organické zbytky z keramických a kamenných artefaktů v archeologickém nalezišti Santa Ana-La Florida (SALF) v jihovýchodním Ekvádoru. Analýza ukázala, že materiál pochází jak z vyšlechtěného kakaovníku (Theobroma cacao), tak z jeho příbuzného divokého druhu (Herrania) a jeho stáří se odhaduje na 5300 až 5400 let.

Tento objev není jen nejstarším dokladem zpracování kakaových bobů na světě, ale také prvním přímo datovaným archeologickým důkazem o konzumaci kakaa  v Jižní Americe.

SALF, kde byla tato zrna a organické zbytky nalezeny, je nejstarší známé místo patřící kultuře Mayo-Chinchipe, jež obývala části dnešního Ekvádoru a Peru. Naleziště bylo objeveno v roce 2002 a vydalo důkazy o tom, že lid této kultury čile obchodoval s jinými komunitami. Je možné, že byl součástí obchodní sítě a jejím prostřednictvím se pak vyšlechtěný kakaovník i znalost výroby kakaa rozšířily na sever do Mezoameriky.

Není jasné, zda Mayo-Chinchipe milovali čokoládu, ale zbytky kakaa se našly v různých nádobách užívaných jak k rituálním, tak běžným účelům. Vědci předpokládají, že z kakaovníků se vyrábělo jídlo, pití, léčiva i stimulanty. Zejména je zajímavé to, že dávní Jihoameričané kakao konzumovali ve formě kaší. Podle vědců se nejspíš vyhýbali časově náročnému zpracování semen kakaových bobů a zaměřovali se hlavně na sladkou bílou dužninu jako na snadno dostupný stimulant.

Studie přináší zajímavé závěry i pro současnost. Zjistilo se, že zhoubné mutace, které snižují výnosy plodů u novodobých kakaovníků, se akumulovaly v důsledku šlechtění ve Střední Americe a Mexiku přibližně před 3 600 lety. Pěstitelé kakaa tak mohou zvýšit produktivitu začleněním geneticky rozmanitých jihoamerických odrůd do dnešních plodin.




 

 

user-avatar

Yvonne K.

1. 05. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce