Alexander Dubček byl hlavní postavou Pražského jara v roce 1968. | zdroj: youtube.com


Prezidentova arogance vygradovala a k moci vynesla Alexandra Dubčeka. Začíná Pražské jaro

TÉMATA: československo | alexander dubček | antonín novotný | ksč | socialismus | pražské jaro

user-avatar

Václav Pokorný

5. 01. 2018 | 12:00

Kumulace funkcí a roztržka s mnohými slovenskými členy vedení KSČ se stala osudovou pro tehdejšího prezidenta Antonína Novotného. Mezi 3. a 5. lednem roku 1968 vedení KSČ zbavilo Antonína Novotného funkce prvního tajemníka strany. Jeho nástupcem byl zvolen Alexander Dubček – hlavní osobnost Pražského jara 1968.

Obrodnému procesu, který dostal název Pražské jaro 1968, předcházelo plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v prosinci 1967. Pro dosavadního šéfa strany a prezidenta v jedné osobě Antonína Novotného se toto jednání nevyvíjelo nijak příznivě. O Novotném bylo známo, že Slováky nemá rád a uráží je. Na minulých zasedáních se v ničem se slovenskými členy vedení KSČ neshodl. Ti se proto nyní spojili s představiteli reformního křídla ve vedení strany a společně kritizovali práci dosavadního prvního tajemníka. Alexander Dubček (druhý zleva) vedle Leonida Iljiče Brežněva. Antonín Novotný (čtvrtý zleva).

Novotný cítil, že ztrácí podporu, a pokusil se na poslední chvíli taktizovat. Jeho stoupencům se podařilo jednání přerušit s argumentem, že by soudružky z východního Slovenska nedorazily včas domů a nemohly by řádně přichystat vánoční oslavy. Během pauzy se Novotný zoufale pokoušel o zvrat situace a snad podle některých indicií zvažoval i zapojení některých armádních a bezpečnostních složek do řešení mocenské krize. Jeho snahy však vyzněly na prázdno a Novotný se po ostré kritice musel vzdát té významnější ze svých dvou funkcí – postu prvního tajemníka ÚV KSČ. Prezidentský úřad mu byl nadále ponechán.

Jeho odpůrci zdůvodnili změnu ve vedení strany tím, že je nutné rozdělení obou funkcí. Při následném hlasování byl do čela strany zvolen politik slovenské národnosti Alexander DubčekAlexander Dubček byl 5. ledna roku 1968 zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ.

Alexander Dubček (1921 – 1992) byl československý politik, budoucí ikona Pražského jara 1968. Narodil se roku 1921 v Uhrovci v místní škole – ve stejném domě jako Ľudovít Štúr. V dětském věku pobýval 13 roků v Sovětském svazu, kde se jeho levicově zaměření rodiče zúčastnili budování sovětského státu. Po návratu na Slovensko se vyučil strojním zámečníkem, pracoval v Dubnici nad Váhom a v roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska.

V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a kde jeho bratr Július padl. Po válce působil v různých politických funkcích v Trenčíně a Banské Bystrici. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálně-politických věd (RSDr.) Protože z dětství velmi dobře ovládal ruský jazyk, byl vyslán do Moskvy, kde v letech 1955 –1958 studoval politické vědy, současně s Michailem Gorbačovem

Od roku 1963 zastával funkci prvního tajemníka ÚV KSS a na lednovém zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa v roce 1968 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ. Alexander Dubček si rychle získal oblibu veřejnosti svým sympatickým, lidským vystupováním, kterému veřejnost v předchozích desetiletích odvykla. Vnesl tak do československé politiky zcela odlišnou politickou kulturu a umožnil tím významnou proměnu tehdejší společnosti.

 

user-avatar

Václav Pokorný

5. 01. 2018 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce