Některé otazníky minulosti už nikdy nevyřešíme.

Některé otazníky minulosti už nikdy nevyřešíme. | zdroj: all-that-is-interesting.com, wikipedia.org


Přežil, nebo zahynul pod troskami bunkru? Osud gestapáka Heinricha Müllera zůstává záhadou

TÉMATA: druhá světová válka | gestapo

user-avatar

Simona Knotková

21. 02. 2018 | 07:29

Heinrich Müller byl vysněným služebníkem nacistů. Bezcitný šéf gestapa, který naslouchal příkazům a bez rozmýšlení je plnil. Spravedlnost ho však nikdy nedohnala a dodnes se spekuluje, zda konec války nepřežil.

Bývá mu přičítán podíl na konečném řešení židovské otázky i na fingovaném "polském" útoku na Němce, který odstartoval válku. Heinrich Müller nacisty zprvu přitom nesnášel a jako člen mnichovského policejního sboru proti nim organizoval zásahy. Brzy mu ale došlo, že spolupráce s novou vládnoucí stranou by mu mohla přinést i další zářezy na kariérním žebříčku, a tak svůj postoj změnil. Ostatně plnil jenom příkazy…

Narodil se jako syn správce 28. dubna 1900. Už v 17 letech nastoupil do armády a sloužil jako letecký pozorovatel dělostřelectva. Slabost pro zbraně a kázeň ho neopouštěla ani po konci 1. světové války. Vojenský stejnokroj vystřídala jen uniforma bavorské policie. Právě zde si Müller vypěstoval nenávist ke komunismu. To bylo asi jediné, co ho původně pojilo s nacisty. Když v roce 1933 převzali vládu, nejednou se s nimi dostal do potyčky. O Hitlerovi měl prý dokonce prohlásit, že je to "rakouský simulant" a "nezaměstnaný přistěhovalec". Reinhard Heydrich v něm ale paradoxně našel zalíbení. Jedno se Müllerovi totiž muselo nechat – perfektně plnil rozkazy.

Heinrich Müller (napravo), 1939

"Byl to archetyp středně postaveného důstojníka; minimum představivosti, nepolitický, bez ideologie. Pomenší postavy, s pronikavým pohledem a úzkými rty, člověk, kterého hnala touha po dokonalosti," napsal o něm spisovatel Peter Padfield.

Podobně ho popisuje i historik Richard J. Evans. "Müller byl puntičkářem a ke každému úkolu přistupoval, jako by to byl vojenský příkaz. Jako správný workholik, který si nikdy nebral dovolenou, byl oddán službě Německa. Nehleděl při tom na politickou formu a věřil, že je každého povinností, včetně jeho samotného, následovat rozkazy."

I přes všechny protichůdné postoje ho Heydrich naverboval do řad tajné nacistické policie – gestapa. A taktický krok začal přinášet ovoce. Právě díky Millerovým schopnostem gestapo odkrylo velkou podzemní síť komunistů. V roce 1939 byl také jedním ze strůjců fingovaného polského útoku, který dal Němcům záminku k rozpoutání války. To už byl členem NSDAP a jedním ze šéfů gestapa. Když se rozhodovalo, co se zajatci, kteří si střihli role útočících Poláků, Müller nařídil dát jim smrtící injekce. Aby útok vypadal realisticky, nechal je poté ještě zastřelit.

Jeho organizačních schopností a rychlého úsudku bylo také využito, když přišlo na řešení konečné židovské otázky. Deportace, masové vraždy, vedení záznamů – to všechno bylo pro Millera jenom rutinní úřednickou prací, kterou vykonával se vším odhodláním a pečlivostí. Svědomitě postupoval i při vyšetřování pokusu o zabití Hitlera. "Neuděláme tu samou chybu jako v roce 1918. Nenecháme vnitřního nepřítele Německa naživu," nechal se tehdy slyšet. Výsledkem bylo skoro pět tisíc obětí, z nichž většina měla jen minimální nebo žádnou spojitost se skutečnými atentátníky.

Zleva Franz Josef Huber, Arthur Nebe, Heinrich Himmler, Reinhard Heydrich a Heinrich Müller

Důstojníkovu věrnost dokazuje i fakt, že až do posledních chvil věřil ve vítězství Německa a neopouštěl berlínský bunkr. Poslední obyvatelé v čele s Hitlerem v něm našli dobrovolnou smrt. Patřil mezi ně i Müller? To se dodneška neví. V den Führerovy sebevraždy s ním údajně naposledy mluvil pilot Hans Baur. Müller mu prý řekl: "Moc dobře znám ruské metody. Nemám nejmenšího zájmu na tom, abych se stal jejich zajatcem."

Jeho mrtvé tělo se ale nikdy nenašlo. Mohla jeho slova spíše znamenat, že se chystá utéct? Během desetiletí kolovaly zvěsti o jeho připojení k tajným službám Sovětů či Američanů nebo o exilu v Jižní Americe. Živého ho ale také nikdo neviděl, stejně jako o jeho možných aktivitách příslušné úřady mlčí.

Pochybnosti znovu rozvířil v roce 2013 historik Johannes Tuchel, podle jehož slov byl bývalý gestapácký šéf hozen do hromadného židovského hřbitovu v Berlíně. Dokládají to prý dokumenty nalezené v archivu. Protože ale dnes není možné jeho ostatky dohledat, jeho osud stále zůstává nevyřešenou záhadou nacistické minulosti.

user-avatar

Simona Knotková

21. 02. 2018 | 07:29

> ExtraStory   |   Inzerce