Země se v budoucnu může zcela proměnit, vodní masy budou pohlcovat pevninu.

Země se v budoucnu může zcela proměnit, vodní masy budou pohlcovat pevninu. | zdroj: sciencealert.com


Při posledním oteplování Země hladina moří stoupla o 10 metrů

TÉMATA: globální oteplování | oceány | klimatická změna | doba meziledová | ledovce

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 12. 2019 | 09:00

Před 125 tisíci let zažila Země poslední teplou periodu. Vědci zjistili, že při ní zřejmě stouply hladiny oceánů o neuvěřitelných 10 metrů. Pokud by se to mělo opakovat, byla by to pro lidstvo naprostá katastrofa.

V interglaciálním období byly tající ledovce hlavním zdrojem, který způsobil stoupání hladiny moří. Období trvalo 10 tisíc let a znamenalo obrovské změny pro celou Zemi. Podle vědců je Antarktida cosi jako spící obr. Jak se jednou probudí a začne tát, pak se začnou dramaticky zvyšovat hladiny moří po celém světě. A ten proces už nepochybně nastal.

Možná nás může uklidňovat, že zmíněné zvýšení hladiny moří trvalo v oné teplé periodě tisíce let, ale je zde jeden velký problém. Tehdy se i zvyšování teploty dělo postupně a poměrně plynule. Nyní jsme v situaci, kdy jsme nastartovali velmi rychlé a extrémní zvýšení klimatických teplot. Dá se předpokládat, že i probuzení obra bude rychlejší a s tím i všechny související procesy.

Tehdejší teploty byly o pouhý jeden stupeň Celsia vyšší než dnes a dá se předpokládat, že i když radikálně zatáhneme za záchrannou brzdu, v budoucnosti vyšplhají mnohem výše. Co bude následovat, je podle vědců jasné. Nejprve začne tát led v Antarktidě, pak se přidá Grónsko. Za sto let vzroste hladina o 3 metry. Za předchozích 150 let přitom vzrostla maximálně o 0,3 metrů.

Ročně se odhaduje růst mořské hladiny o 3 milimetry ročně až do roku 2100, kdy by měl být nárůst o 70 až 100 milimetrů. Jenže to má jeden háček. Žádný z modelů údajně nepočítá s takzvanou ledovcovou nestabilitou. Ta se totiž v krátkodobých měřeních nijak neprojevuje, ovšem z dlouhodobého hlediska může celý proces zvýšení hladin moří urychlit. Jde o situaci, kde je ledovec příliš velký a začíná se lámat na menší kusy. Tyto kusy pak plují volně oceánem a tají výrazně rychleji než souvislý led. Započítat tento proces do matematických modelů je velmi obtížné a pokusy v tomto směru zatím nepřinesly žádný výsledek. V podstatě tak nevíme, jak přesně bude nárůst hladin oceánů vypadat.

Další významnou položkou je fakt, že v interglaciální epoše docházelo k tání na obou pólech v různých dobách. Dá se říct, že se v podstatě střídaly, chvíli tál jeden, chvíli druhý. Nyní jsme v situaci, kdy dochází k masivnímu tání na obou pólech současně. Vědci proto opakovaně varují, že ani historická data neukazují přesný průběh toho, co nás čeká, ale že to může být ještě horší. Otázkou je, jestli vůbec někdo tato varování bere vážně.

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 12. 2019 | 09:00

Zavří­t reklamu