Pavel Vranský byl český letec z dob druhé světové války a bojovník od Tobruku.

Pavel Vranský byl český letec z dob druhé světové války a bojovník od Tobruku. | zdroj: wikicommons/paměť národa


Příběh Pavla Vranského: bojoval u Tobruku a útočil na nacistické ponorky!

TÉMATA: druhá světová válka | tobrúk | vojáci | letci | RAF | ponorky | váleční hrdinové

user-avatar

Václav Pokorný

26. 06. 2018 | 15:46

Veden touhou vybojovat zpět svobodu Československu, odešel Pavel Vranský v pouhých osmnácti letech do zahraničí. Válečným křestem prošel v roce 1941 na severu Afriky bitvou o obklíčený Tobruk. Poté byl vybrán k 311. československé bombardovací peruti RAF s úkolem útočit na nacistické ponorky! Ve vzduchu strávil víc než 600 operačních hodin.

Pavel Vranský (1921– 2018) se do bojů za osvobození Československa zapojil krátce po okupaci nacistickými vojsky.  Jak uvedl v jednom ze svých rozhovorů, měl pocit, že je potřeba za vlast bojovat. Hned po přechodu polských hranic 16. května 1939 se hlásil do armády. Byl přijat do nově se tvořící zahraniční armády podplukovníka Ludvíka Svobody.

Po napadení Polska 1. září 1939 se s jednotkou čítající kolem 600 vojáků přesunul do Sovětského Svazu.

Po roce a půl ho Rusové i s dalšími vojáky pustili bojovat na Střední východ, kde se tvořil 11. československý pěší prapor. Po příjezdu do Egypta prošel třítýdenním bojovým výcvikem a byl začleněn do jedné z čet pod velením podplukovníka Klapálka. Poté jeho jednotka zaujala bojové pozice v druhé obranné linii u hranic Egypta a Kyrenaiky. Asi po dvaceti dnech bojů se jim podařilo útočící Italské jednotky odrazit. Pavel Vranský (vlevo), fotografie z doby 2. světové války

Nato následovala největší válečná akce československé jednotky na Blízkém východě při obraně obklíčeného Tobruku. Pěší prapor o síle 643 mužů tu od 21. října do 10. prosince 1941 hájil nejvíce ohrožený západní úsek pevnostního perimetru. Vranský se na těchto bojích podílel a málem přišel o život. Podle jeho slov mu zachránil život doslova zásah shůry:

„V Tobruku přišla jednou za čas ohromná bouře, která splavovala všechno, co jí přišlo do cesty. Po jedné takové bouři jsme byli vysláni na průzkum. Když jsme se vraceli, ustoupil jsem kousek z cesty, a v tom jsem o něco zavadil. Italové měli tehdy nášlapné miny, které se spouštěly přetrhnutím provázku. Mina vždycky vyskočila asi 60 cm a explodovala v oblasti břicha a přirození. Zůstal jsem v tom horku stát jako přimražený, protože jsem si ihned uvědomil, že jsem právě přetrhl provázek od jedné takové miny. Zasyčela rozbuška a – nic. V tom dešti zvlhnul v té mině střelný prach, a tak neexplodovala.“

Po úspěšné obraně Tobruku se účastnil výpadu, kdy se s jednotkou dostal až k městu Benghází. Tehdy se poprvé naskytla možnost dostat se k letectvu, Vranský toho využil a po zdařilých  lékařských testech odcestoval s dalšími 150 muži do Velké Británie. 311. československá bombardovací peruť RAF

Po několika dnech formalit byl vybrán k 311. československé bombardovací peruti RAF a prošel výcvikem na telegrafistu, střelce, navigátora na amerických čtyřmotorových letounech B-24 Liberátor. Výcvik probíhal v Británii a od prosince 1943 do března 1944 také na Bahamách, kde Vranský stal členem osádky kpt. Rudolfa Protivy z Hostivic.

Jeho prvním bojovým nasazením byla podpora invazních vojsk spojenců v Den D 6. června 1944. Dalším úkolem jeho osádky byly hlídkové lety v Biskajském zálivu a útoky na německé ponorky. Po kapitulaci hitlerovského Německa pak jeho Liberátor doprovázel německé ponorky, které se vzdaly, do britských přístavů. To byl důvod, proč se s celou osádkou vrátil do Československa až v srpnu 1945. Pavel Vranský dostává medaili za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana (2013).

V jednom svém rozhovoru Pavel Vranský prozradil, že jeho hlavním životním krédem byla kotva k rodné zemi: ”Já jsem se zde narodil, já jsem zde chodil do školy, pro tuto zemi jsem bojoval, a i když jsem měl tisíckrát příležitost zůstat v zahraničí, nikdy bych v zahraničí nezůstal, protože jsem za tu dobu, co jsem byl za války, poznal, že přesto všechno zůstane člověk cizincem, outsiderem, když je v jiné zemi než ve vlastní."

Pavel Vranský zemřel 24. června 2018 ve věku 97 let.

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 06. 2018 | 15:46

> ExtraStory   |   Inzerce