Dermoplastická rekonstrukce takzvaného Mladého muže z Byrsy

Dermoplastická rekonstrukce takzvaného Mladého muže z Byrsy | zdroj: arabweek.com.lb


Přišli Féničané do Afriky z Evropy? DNA mladého muže z Byrsy prokázala jeho evropský původ

TÉMATA: archeologie | objevy | výzkum | tunisko

user-avatar

Irena Gruberová

8. 06. 2016 | 11:00

DNA starověkých Féničanů by mohla vrhnout nové světlo na jednu z největších civilizací Blízkého východu. Vědci provedli sekvenování prvního kompletního genomu z 2500 let staré kostry nalezené v Tunisku a zjistili, že je evropského původu.

Přezdívá se mu Mladý muž z Byrsy nebo také Ariche. Hrob tohoto Féničana byl objeven v roce 1994 uvnitř pahorku Byrsa na území dnešního Tunisu, kde ve starověku stávalo mocné přístavní město Kartágo. Nyní vědci poprvé analyzovali jeho DNA a zjistili z ní, že muž má po matce evropské kořeny, sahající až k severnímu pobřeží Středozemního moře, pravděpodobně na Pyrenejský poloostrov. Prokázala to přítomnost evropské haploskupiny u5b2c1. Jde o vůbec nejstarší identifikaci této haploskupiny v severní Africe, jejíž příchod na africký kontinent se datuje do 6. století před naším letopočtem. 2500 let stará kostra Féničana zvaného Mladý muž z Byrsy

„U5b2c1 je považována za jednu z nejstarobylejších haploskupin v Evropě a je spojována s lovecko-sběračskými populacemi,“ říká vedoucí výzkumu Elizabeth Matisoo-Smithová z univerzity v Otago. „Je mimořádně vzácná u moderního obyvatelstva, v Evropě se nachází na úrovni méně než jednoho procenta,“ poukazuje vědkyně a dodává, že genetická skladba Mladého muže z Byrsy se nejvíc přibližuje sekvenci konkrétního soudobého jedince z Portugalska. Naopak v mitochondriální DNA 47 zkoumaných současných Libanonců se zmíněná haploskupina nevyskytuje vůbec. Přitom o Féničanech se dlouhou dobu má za to, pocházeli z oblastí dnešního Libanonu, odkud expandovali přes Středozemní moře až na západ na Pyrenejský poloostrov, kde zakládali svá sídla a obchodní střediska. To ostatně dokládají nálezy koster dvou pravěkých lovců a sběračů ze severozápadu Španělska, náležející do haploskupiny U5b2c1.

Na mapě je fialovou barvou vyznačen rozsah fénické říše.

„Zatímco příliv zemědělců z Blízkého východu tyto lovce a sběrače vystřídal, něco z jejich rodového původu možná déle přetrvávalo daleko na jihu Pyrenejského poloostrova a příbřežních ostrovech a pak se dostalo přes fénické a punské obchodní trasy do tavicího kotlíku Kartága v severní Africe,“ vysvětluje profesorka Matisoo-Smithová. Jak dále zdůrazňuje, kultura Féničanů měla významný vliv na západní civilizaci, například zavedením prvního hláskového písma (abecedy). Nicméně o Féničanech toho stále málo víme, vyjma toho, co o nich zaznamenali jejich římští a řečtí rivalové. Jejich svědectví však jsou neobjektivní a zaujatá. „Doufejme, že naše zjištění a pokračující výzkum vrhne další světlo na původ a vliv fénického lidu a jeho kultury,“ podotýká novozélandská badatelka.

user-avatar

Irena Gruberová

8. 06. 2016 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce