Možná nejde o šperk, ale rituální předmět.

Možná nejde o šperk, ale rituální předmět. | zdroj: Daily Mail


Přívěsek nalezený v Bulharsku je možná nejstarším zlatým šperkem v Evropě

TÉMATA: archeologie | objevy | balkán | bulharsko | zlato

user-avatar

Irena Gruberová

29. 11. 2015 | 13:00

Jako šperk nám může připadat poněkud skromný, ale to, co jej činí tak cenným, je především jeho stáří. 6 600 let starý přívěsek je zřejmě nejstarší zpracovaný kousek zlata na evropském kontinentu.

Přívěsek objevili bulharští archeologové během vykopávek v archeologickém nalezišti Solnicata poblíž města Provadija na severovýchodě země. Váží dva gramy a zhotoven byl nejspíš z 24karátového zlata, byť nález ještě nebyl podroben chemické analýze.

Osada Solnicata, kde byl šperk objeven, se datuje do doby asi 4300 let před naším letopočtem, ale vedoucí archeolog Vasil Nikolov věří, že zlatý příspěvek by mohl být dokonce o 200 až 300 let starší. Tím by mohl konkurovat zlatému pokladu z Varny, objevenému v roce 1972, a dokonce ho i triumfnout svým stářím.

Oproti pokladu ve Varně však nebyl přívěsek nalezen v hrobě, ale mezi hroby. „To by mohlo souviset s nějakým speciálním rituálem,“ míní Nikolov. Podle něj je nepřesné označovat nález za šperk, neboť jeho majitel jej možná nenosil pro ozdobu, ale jako symbol svého vysokého společenského postavení.

Šperk jako symbol společenského postavení Sůl nad zlato

O tom, že Solnicata byla ve své době bohatou osadou, svědčí jak dvoupatrové domy, tak mohutné kamenné zdi – nejstarší známé kamenné opevnění na světě. Někteří vědci proto Solnicatu označují ža první evropské město.

„Jde o nejstarší prehistorické město. Nehovoříme o městě ve smyslu řeckých městských států či římských a středověkých měst, ale o tom, co je pro archeology město v pátém tisíciletí před naším letopočtem,“ zkonstatoval Nikolov.

Solnicata prosperovala díky díky obchodu se solí, která se tu ze solných pramenů zpracovávala už v mladší době kamenné (zhruba 5 500 let př. n. l.). Sůl byla v prehistorii vysoce ceněna jako jediný tehdy známý prostředek ke konzervování potravin, ale sloužila i jako platidlo, než lidé doby bronzové začali těžit zlato a jiné kovy. Obyvatelé Solnicaty solí zásobovali celý Balkán, převáželi ji buď na hřbetech soumarů nebo na vozech s lyžinami, neboť kola v té době ještě nepoužívali.

Osada Solnitsata byla zprvu opevněna dřevěnou palisádou, později mohutnými kamennými zdmi, vysokými tři metry a tlustými 1,8 metru.

Podle profesora Nikolov celou oblast severního Bulharska v prehistorii obývala vysoce vyspělá civilizace. „Byla koncentrována do dvou lokalit. Jedním bylo významné středisko zpracování mědi a zlata poblíž varenských jezer a druhým osada Solnicata, kde se těžila sůl,“ uvedl.

6 600 let starý přívěsek však není jediným překvapením, který výzkum osady Solnicata přinesl. Analýzou kosterních ostatků vědci zjistili, že lidé, kteří v této osadě tenkrát žili, už pili kravské mléko – tedy dlouho předtím, než jiné známé kultury začaly živočišné mléko jako potravinu konzumovat.

 

user-avatar

Irena Gruberová

29. 11. 2015 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce