Ženská prsa jsou v přírodě unikátem.

Ženská prsa jsou v přírodě unikátem. | zdroj: iflscience.com


Proč jsou ženská prsa tak velká a náchylná k nádorům

TÉMATA: biologie | evoluce | tělo | prsa | ženy | savci | homo sapiens | charles darwin

user-avatar

Yvonne K.

21. 05. 2019 | 09:00

Co žena, to jiný tvar i velikost prsou, ale jedno mají společné: v rámci přírody jsou naprostým unikátem. Z více než 5000 druhů savců je homo sapiens jediným, kdo se může pochlubit permanentně výrazným poprsím. Za tuhle přednost ale ženy někdy i tvrdě platí – životem.

U všech savců se vyvinula „dočasná prsa“, která fungují během ovulace nebo kojení. Jejich jediným účelem je produkovat mléko. A jakmile už mléko není třeba, prsa se prostě zploští.

To ale není případ “lidských samiček”, jimž narostou prsa už za puberty, nikoliv až v těhotenství. V určitém bodě evoluce tak u lidí došlo ke změně. Ale proč? Na tuto otázku existuje několik teorií, žádná však není zcela uspokojivá.

Podle jedné z nich prsa matkám umožnila krmit dítě z boku, čímž byla žena schopna dělat více věcí najednou. Někteří vědci tvrdí, že evoluce upřednostnila takzvaně povislá prsa, aby se děti měly matek za co chytit, takže vlastně fungují jako taková madla.

Jiné teorie zase považují stálá ženská prsa za zásobárnu energie, z níž tělo čerpá, když je málo potravy. Z tohoto hlediska tak ženská prsa původně fungovala podobně jako velbloudí hrby.

Zatímco v chladném podnebí si zvířata udržují tuk ve svém těle pro skladování energie a jako izolaci, velbloudi v poušti sekvestrují (vyvazují)  tuk v hrbech, aby se chránili před přehřátím. Vzhledem k tomu, že se naši předkové vyvinuli v rovníkové Africe, ženy možná podobně uskladňovaly tuk v prsou, na zadku a v bocích. U mužů takový vývoj nebyl potřeba, protože ti nemuseli rodit ani kojit děti.

Možná nejpopulárnější vysvětlení nabídl Charles Darwin, které v roce 1967 v knize “Nahá opice” rozvedl zoolog Desmond Morris. Podle těchto vědců se prsa vyvinula jako sexuální symbol a nahradila tak zadek, jenž se u ostatních primátů zvětšuje během ovulace. Jak se totiž naši předci začali napřimovat a chodit po dvou, ženské pozadí už nebylo tolik v zorném poli samce, a bylo tak potřeba jeho pozornost upoutat zvětšeným poprsím coby znakem pohlavní zralosti.

Ženy jsou si dobře vědomy, jak silným lákadlem prsa pro muže jsou. Ne náhodou většina mužů preferuje kypré tvary. Je to zřejmě dáno biologicky. Velká a plná prsa jsou znakem vyšší hladiny estrogenů v těle ženy a tedy větší plodnosti. To ale stále nevysvětluje, proč ženám velká prsa zůstávají i po menopauze.

Odpověď na tuto otázku je třeba hledat uvnitř prsní tkáně. Na rozdíl od ostatních savců jsou totiž lidská prsa tvořena větším množstvím tuku. Tuk vyplňuje prsní tkáň a tím dává prsu tvar. To stejné dělá i mateřské mléko, jenže to na rozdíl od tuku nakonec zmizí.

Mít velká prsa ovšem nepřináší jen výhody. Ženy s objemnějším poprsím mohou trpět bolestmi zad. I proto řada z nich podstupuje operaci na jejich zmenšení.

Nejen, že jsou prsa občas nepohodlná, mohou být dokonce i „smrtící“. Rakovina prsu je totiž nejčastějším druhem nádorového onemocnění u žen. Ročně je diagnostikována u zhruba 1,5 milionu žen. Například v roce 2015 na rakovinu prsu zemřelo kolem 570 tisíc žen.

Mezi ostatními primáty není rakovina prsu tak rozšířená. Může to být proto, že riziko rakoviny prsu u žen stoupá s jejich věkem. Ostatní primáti nežijí tak dlouho, aby se u nich tato nemoc projevila. Další možností je, že rakovina souvisí se samotnou trvalou prsní tkání. Pokaždé, když se buňky rodí a umírají, je tu možnost, že v rámci buněčného cyklu dojde k chybě při opravě DNA. A buňka s takovou chybou se stává rakovinnou buňkou.

Buňky v prsní tkáni se dělí rychle, což zvyšuje příležitost k chybám. To možná vysvětluje, proč preventivní odstranění prsních žláz snižuje riziko rakoviny prsou nejméně o 95 procent.

 

user-avatar

Yvonne K.

21. 05. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce