Lidé čekají od různých náboženských vyznání odpověď na záhadné otázky lidské existence, které znepokojují lidské srdce a mysl. Zajímá je, co je člověk, jaký je smysl a cíl našeho života, co je dobré a co je špatné.

Lidé čekají od různých náboženských vyznání odpověď na záhadné otázky lidské existence, které znepokojují lidské srdce a mysl. Zajímá je, co je člověk, jaký je smysl a cíl našeho života, co je dobré a co je špatné. | zdroj: ThoughtCo


Proč lidé věří v boha? Kontroverzní studie tvrdí, že náboženská víra nesouvisí s rozumem ani intuicí

TÉMATA: víra | náboženství | věda | výzkum | psychologie | intuice

user-avatar

Yvonne K.

27. 11. 2017 | 09:30

Proč tolik lidí na světě věří v boha či jiné nadpřirozené bytosti? Tato otázka je už dlouho předmětem učených debat. Souvisí náboženská víra s naší intuicí, anebo je výsledkem racionálních úvah? Podle vědců z univerzity v Oxfordu a Coventry ani jedna odpověď není správná. Víra prý totiž člověku není vrozená. Zpochybnili tak teorie, které se snažily dokázat, že víra v nadpřirozeno k nám přichází tak nějak “přirozeně” neboli intuitivně.

Předchozí výzkumy obecně uváděly, že věřící lidé se řídí více svojí intuicí než faktickou analýzou, a v případě, kdy se stávají více analytičtějšími, slábne jejich víra. Nejnovější studie však tvrdí, že největším faktorem, který má vliv na lidskou religiozitu, není intuice, ale kultura. Výchova a sociální prostředí podle nich více než vnitřní instinkty ovlivňují stupeň a hloubku lidské víry. Člověk tak není věřícím od narození a spirituálním se tak nestává kvůli nějakým specifickým osobnostním rysům.

“S největší pravděpodobností náboženská víra vyvěrá z kultury, spíše než z primitivních instinktů,” uvedl vedoucí autor studie Miguel Farias. “O této věci se dlouho vedly diskuse, ale naše výzkumy zpochybňují teorie o tom, že být věřícím je dáno tím, jak moc se jednotlivec spoléhá na intuici nebo na analytické myšlení.” Poutníci na cestě do Santiaga De Compostela. Foto: shutterstock.com

K takovému závěru vědce přivedly testy na poutnících, kteří se vypravili na Svatojakubskou pouť do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Vědci kladli poutníkům různé otázky, aby zjistili, jak silná je jejich víra, a pak jim dali test pravděpodobnosti, který prozradil, zda se jejich rozhodnutí zakládají více na intuici než na logice.

Na rozdíl od většiny současných výzkumů tým neodhalil žádnou souvislost mezi vírou a intuicí. Stejné výsledky se ukázaly i v případě, kdy vědci přidaly k testům na intuici matematické hádanky a použily bezbolestné elektrické proudy ke stimulaci jistých částí mozků, které ovládají racionální procesy. Jak dříve ukázala snímkování mozku, ateisté tyto mozkové závity (jde o takzvaný pravý interferiorní frontální gyrus) více aktivují, když jsou konfrontováni s argumentací ohledně víry a nadpřirozených jevů. Testy výzkumníku z Coventry a Oxfordu však ukázaly, že zatímco stimulací mozku se zvýšila hladina kognitivní inhibice, víra poutníků tím nijak neutrpěla. To podle vědců naznačuje, že úvahy o věřících jako o lidech intuitivnějšího založení se nezakládají tak zcela na pravdě. Víra je tedy spíše proces založený na výchově, vzdělání, kulturním a sociálním vlivu.

“Nemyslíme si, že lidé jsou přirozeně věřícími tím stejným způsobem, jako se nevyhnutelně učí řeči od útlého věku,” upozorňuje Farias. “Dostupná sociologická a historická data dokládají, že to, čemu věříme, je především dáno sociálními a edukačními faktory, a nikoli kognitivním stylem, jako je intuice nebo analytické myšlení,” dodal vědec.

 
 

user-avatar

Yvonne K.

27. 11. 2017 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce