Známá je Pythagorova věta, méně již to, že nedoporučoval jíst luštěniny.

Známá je Pythagorova věta, méně již to, že nedoporučoval jíst luštěniny. | zdroj: ancientpages.com


Pythagoras zakazoval svým žákům jíst luštěniny, důvody neuhodnete

TÉMATA: antika | starověk | filozofie | matematika | pythagoras | dieta | vegetariánství | luštěniny

user-avatar

Yvonne K.

10. 08. 2019 | 10:00

Slavný řecký matematik a filozof Pythagoras ze Samu byl vegetarián. Ovšem kromě masa nejedl i boby a totéž doporučoval svým žákům. Přitom luštěniny pro vegetariány představují důležitou náhražku masa. Stály za tímto striktním zákazem trávicí problémy, nebo nějaký hlubší, filozofický důvod?

Kolem roku 530 př. n. l. založil Pythagoras v Krotónu, dnešním Crotone v Kalábrii, "školu", tj. společenství, kde žil se svými žáky podle přesných a dosti asketických pravidel. Kromě sexuální zdrženlivosti Pythagoras svým žákům nařizoval nejíst maso a také se zdržovat pojídání luštěnin.

Potíž je v tom, že “otec čísel” po sobě nezanechal žádné spisy, takže veškeré informace o jeho škole a učení pocházejí jen z druhé ruky a už starořečtí autoři se v pohledech na osobu matematika různí. Tak například se ani neshodnou, zda jedl či nejedl žádné maso. A liší se též v názorech, proč se zříkal rovněž bobů.

O jeho učení se toho mnoho neví, protože bylo tajné. Je však známo, že Pythagoras zastával názor o nesmrtelnosti duše a jejím převtělování. Nejspíš z toho důvodu on a jeho žáci nejedli maso. Když totiž člověk zabíjí živá zvířata a pojídá jejich maso, zatěžuje svoji duši, které se pak nedostane nebeského života. S luštěninami, jimiž vegetariáni často konzumaci masa nahrazují, to však není o mnoho lepší. Pythagorejci věřili, že luskoviny mají potenciál života, protože svým tvarem připomínají lidské genitálie nebo lidský fétus (plod). Pythagoras provedl vědecký experiment, jímž prý prokázal, že lidé a fazole pocházejí ze stejného zdroje. Slavný matematik vzal pár bobů, zahrabal je do bahna a po pár týdnech je zkontroloval. Došel k závěru, že vypadají jako lidské zárodky.

Bobům se ve starém Řecku skutečně dostávalo jisté nábožné úcty. Bobu obecnému, jenž patří k nejstarším plodinám, pěstovaným už od mladší doby kamenné, Řekové dokonce zasvětili i chrám. Stejně jako staří Egypťané věřili, že tato rostlina může způsobit i smrt. Plinius napsal, že pythagorejci bob obecný spojovali s bohem podsvětí Hádem. Vdechnutí pylu kvetoucích bobů nebo požití semen může občas způsobit otravu zvanou „favismus", známou již od dob antiky. Tuto chorobu, která se přenáší geneticky z rodičů na děti, vyvolává látka obsažená v květech a plodech bobu. Celá rostlina je pro náchylné jedince toxická díky dědičné nepřítomnosti jednoho enzymu v červených krvinkách.

Aristoteles se zase domníval, že boby svým kulatým tvarem reprezentují celé universum, a z toho důvodu by neměly být konzumovány. To Cicero nabídl prozaičtější vysvětlení. Ve své knize O věštění říká: „(...) Panuje domněnka, že pythagorejci měli zakázáno jíst boby, neboť tato rostlina velice nadýmá, což není vhodné pro ty, kteří hledají klid duše." Avšak Aristoxenos, velký znalec staré literatury a hudby, posluchač filosofa Aristotela, v knize O Pythagorovi napsal, že Pýthagorás nepoužíval žádnou zeleninu častěji než bob, neboť tato potravina usnadňuje trávení a vyprazdňování. „Z luskovin si Pýthagorás nejvíce cenil bob, upravuje totiž trávení. Proto jej také co nejvíce používal." Bob obecný

Zdá se, že základem domněnky o nepoužívání bobů, bylo nedorozumění. V básni Empedokleově – a ten byl přívržencem Pýthagorovy nauky – stojí tento verš (B 142): Střez se, velice se střez, od bobů ruce vzdal! Mnozí se domnívali, že slovo kyamús zde znamená obvyklou luštěninu. Avšak jiní tvrdí, že kyamús na tomto místě znamená varlata, nazvaná takto symbolicky po Pythagorově zvyku, neboť jsou příčinami plození (aitoi tú kynein) a dávají sílu lidskému pokolení. Empedoklés prý tedy nechtěl odvracet lidi od bobů, ale od poskvrny pohlavních výstředností.

Je tu však ještě jedna teorie, která problematice konzumace bobů přidává další rozměr. Podle té boby sloužily ve starověkém Řecku jako hlasovací systém. Bílé boby znamenaly “ano”, černé “ne”. Když tedy Pythagoras nabádal své žáky, aby se zdrželi pojídání bobů, měl tím na mysli, aby se nezapojovali do politiky a neusilovali po účasti ve vládě. Jak zdůrazňuje americký sociolog H. L. Sumner, „co měl na mysli a co jeho bezprostřední následovníci již pochopili, bylo to, že by se měli zdržet intrik politiky jako nepřátelské vůči snahám filozofů.“

K takovému závěru vedly Pythagora zřejmě vlastní trpké zkušenosti, které jsou vždy cennější než jakékoliv teorie. Pokus pythagorejského spolku uplatnit svůj vliv na poli politickém ve prospěch aristokracie vyvolal zášť u politických odpůrců – demokratů. Během politických nepokojů při povstání krotónských demokratů došlo k násilnému rozehnání spolku a vypálení pythagorejského shromaždiště v Krotónu. Většina pythagorejců byla pobita nebo vypuzena z města, sám Pythagoras uprchl do blízkého Metapontu, kde brzy zemřel.

user-avatar

Yvonne K.

10. 08. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce