Bramborový salát, tradiční české vánoční jídlo.

Bramborový salát, tradiční české vánoční jídlo. | zdroj: Profimedia.cz


Bramborový salát není stará tradice a její původ nehledejme v Čechách

TÉMATA: vánoce | jídlo | recepty | gastronomie

user-avatar

Václav Pokorný

24. 12. 2019 | 08:47

Proč se na Vánoce jí zrovna bramborový salát? Jednoznačná odpověď na tuto otázku zřejmě neexistuje, ale odborníci na gastronomii tvrdí, že bramborový salát a smažený řízek z kapra je dokonale vyvážená a osvědčená kombinace. Bez bramborového salátu si dnes štědrovečerní večeři již představit nedovedeme, ovšem ještě před sto lety ho u nás nikdo neznal.

S trochou nadsázky se dá říct, že za bramborový salát vlastně vděčíme Kryštofu Kolumbovi, neboť brambory se do Evropy dostaly až po objevení Ameriky. Evropané ovšem měli zpočátku k bramborám poněkud odtažitý vztah, dokonce je považovali za nečistou pohanskou plodinu. Postupně v nich však začali nacházet čím dál větší zalíbení. V 19. století prohlásil botanik Jan Svatopluk Presl, že brambory jsou tím nejužitečnějším, co lidstvu objevení Ameriky přineslo. Ať už s tímto výrokem souhlasíte, nebo ne, dnes si bez brambor náš jídelníček vůbec nedovedeme představit.

Jak vlastně vznikl bramborový salát, se přesně neví. V knihách slavné kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové nenajdeme o bramborovém salátu, tak jak ho známe v dnešní podobě, žádnou zmínku, byť jistý druh salátu z brambor připravovala už i ona. V Čechách se poprvé bramborový salát objevil v roce 1924, kdy ho Marie Janků Sandterová zařadila do své Knihy rozpočtů a kuchařských předpisů. Chyběla ale kořenová zelenina a majonéza. Tu nahradila štiplavá zálivka z octa, oleje, hořčice, soli, pepře, cukru a silného hovězího vývaru. Opravdovou slávu a čestné místo na štědrovečerní tabuli si salát zajistil až od roku 1946, kdy přestala být majonéza jen lahůdkou pro bohaté.

Původním autorem bramborového salátu je zřejmě ruský kuchař belgicko-francouzského původu Lucien Olivier, který v polovině 19. století provozoval luxusní restauraci Hermitage v centru Moskvy. Pro své zákazníky z vybrané společnosti připravoval speciální pokrm z vařených brambor, majonézy, vařených vajec, kyselých okurek a dalších vzácných ingrediencí. Mezi ně patřily křepelky, aspik, raci, uzený jazyk a také kaviár. Vzhledem k obsahu drahých přísad byla cena pokrmu vysoká a mohli si jej dovolit jen ti nejbohatší. Šéfkuchař nikdy neprozradil recept na svou majonézu a ostatní kuchaři se jen mohli dohadovat, co do ní vlastně dává. 

V roce 1883 Lucien Olivier zemřel. Na začátku 20. století jeho rodina odešla z Ruska a recept na „ruský bramborový salát“ vzala s sebou. Salát pod názvem ruský se tak dostal do španělské, francouzské, ale i italské kuchyně. Vzhledem k cenám některých surovin se ale původní receptura měnila s ohledem na finanční možnosti těch, kteří jej připravovali. Univerzální recept na bramborový salát dnes neexistuje a každá rodina ho připravuje trochu jinak nebo má nějaký tradiční rodinný recept. Díky své rozmanitosti jde o strávnicky vděčné jídlo, které se snadno připravuje ve velkém množství a dlouho vydrží v ledničce. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

24. 12. 2019 | 08:47

Zavří­t reklamu