V letech 1912–1926 Alfons Mucha tvoří v ateliéru na zámku Zbiroh Slovanskou epopej, cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, ve kterých shrnul dějiny slovanských národů. Během okupace bylo dílo ukryto před nacisty.

V letech 1912–1926 Alfons Mucha tvoří v ateliéru na zámku Zbiroh Slovanskou epopej, cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, ve kterých shrnul dějiny slovanských národů. Během okupace bylo dílo ukryto před nacisty. | zdroj: diaryofthewinners.cz


Proč se o Alfonse Muchu zajímalo gestapo? Udal ho český kolaborant?

TÉMATA: malíři | československo | alfons mucha | nacisté | gestapo | protektorát

user-avatar

Václav Pokorný

9. 11. 2017 | 12:00

Krátce po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 zatýká gestapo malíře Alfonse Muchu. Nejen jeho láska k národu a umění oslavující slovanství, ale i jeho zednářství se stává trnem v oku nastupujícímu fašistickému režimu. U několikadenních výslechů je přítomen i budoucí horlivý agent gestapa Jiří Arvéd Smíchovský. V jejich průběhu však Mucha onemocní zápalem plic a je propuštěn. Zanedlouho po tomto nelidském trýznění 14. července 1939 umírá.

15. března 1939 začíná nejtemnější období české historie, okupace Čech a Moravy hitlerovským Německem. Fašisté mají záměr u nás zlikvidovat vše české, slovanské a židovské. Jejich pozornosti neuniká ani světově proslulý český malíř Alfons Mucha. Autor Slovanské epopeje je jako jeden z prvních umělců zatčen gestapem. Je zřejmé, že nacisté mají informace o jeho členství v tajném společenství českých zednářů, jehož je od roku 1922 až do roku 1938 nejvyšším představitelem, takzvaným Grand Commanderem. Muchův vliv je značný. Na zámek ve Zbirohu, kde pobývá, za ním jezdí významní světoví zednáři. Alfons Mucha (1860–1939) byl český malíř a designér období secese.

O tom, že gestapo o jeho zednářských aktivitách vědělo, svědčí i přítomnost kolaboranta Jiřího Arvéda Smíchovského při Muchově výslechu. Smíchovský je mimořádný vzdělanec, který má doktorát z práv, teologie i filozofie a ovládá češtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, latinu, klasickou řečtinu, hebrejštinu. Zajímá se též o okultizmus a magii. S německou tajnou službou Sicherheitsdienst spolupracuje hned od počátku okupace a stává se jedním z jejích nejhorlivějších agentů. Pro okupanty  zpracovává v univerzitní knihovně zednářskou literaturu a materiály týkající se Sokola, protirakouské odbojové organizace Maffie a okultních společností v Čechách. Na skutečnost, že agent J. A. Smíchovský byl výslechu přítomen, upozornil při rozhovoru novináře Stanislava Motla malířův syn Jiří Mucha. Zda byl udavačem, nebo jenom poradcem, je zatím neobjasněno. Muchovo okno v katedrále sv. Víta

Po několikadenních výsleších Mucha onemocní na zápal plic a je vzápětí propuštěn. Snad v důsledku tvrdých výslechů a vnitřního smutku nad neblahým osudem národa nedlouho po svém propuštění 14. července roku 1939 umírá.

Alfons Mucha je pohřben na místě národní hrdosti, Vyšehradském hřbitově v Praze. I přes zákaz nacistů se jeho pohřbu účastní téměř sto tisíc lidí. Smuteční řeč nad jeho rakví pronáší Max Švabinský, který odmítal fašismus. Pohřeb Alfonse Muchy se stává manifestací vůle českého národa  nepodlehnout fašistickému násilí a pevně věřit, že český lid všechny strasti překoná.

 

 

user-avatar

Václav Pokorný

9. 11. 2017 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce