Bez přikrývky si spánek už ani neumíme představit. Zvířata se bez toho ovšem obejdou.

Bez přikrývky si spánek už ani neumíme představit. Zvířata se bez toho ovšem obejdou. | zdroj: wikipedia commons


Proč spíme v noci pod přikrývkou i v těch největších vedrech?

TÉMATA: spánek | věda | výzkum

user-avatar

Yvonne K.

1. 08. 2018 | 11:45

Na noc se přikryjeme, aby nám nebyla zima. Tenhle axiom máme tak zažitý, že o něm ani nepochybujeme. Když ale máme v ložnici přes 25 stupňů, pozbývá přikrývka jaksi smyslu, přesto se něčím přikryjeme, jinak bychom asi neusnuli. Kde se v nás bere neodbytné nutkání usínat pod peřinou?

V moderní společnosti je běžné spávat pod peřinou, v minulosti to ale až tak samozřejmé nebylo. Přikrývky jako takové byly dříve tak ceněné, že si je prostí lidé většinou nemohli dovolit. Od lněného ložního prádla starých Egypťanů kolem roku 3500 př. n.l. přes vlněné deky za Římské říše, až po bavlněné pokrývky ve středověké Evropě, ložní prádlo bylo jen pro bohatéPostele s přikrývkou si ve středověku mohly dovolit jen urozené vrstvy.

Až s nástupem průmyslové revoluce se produkce lůžkovin zvýšila tak, že si je mohla dopřát i střední třída, byť ne tak zcela snadno. “Postel v západní Evropě v té době byla nejdražší položkou v domě,” upozorňuje historik Roger Ekirch. “Byla tou první nejdůležitější věcí, do které  novomanželé, pokud na to měli, investovali.” Postel a lůžkoviny tvořily třetinu celkové hodnoty veškerého majetku v domácnosti, což vysvětluje, proč se povlečení často objevovalo i závětích. Ještě donedávno bylo ostatně zvykem matek a babiček hlavně ve venkovských oblastech střádat mladým dívkám na věno hlavně lůžkoviny.  

Neměli-li lidé dříve pokrývky, museli se v noci hřát jinak – spávali v oblečení, leželi vedle sebe v posteli a hřáli se jeden od druhého, teplo jim poskytovala i hospodářská zvířata.

Nicméně výzkumy Carol Worthmanové a Melissy Melbyové z Univerzity Emory ukázaly, že vyjma nomádů i lidé žijící v tropických oblastech kolem rovníku se na spaní něčím přikrývají, ať je to přikrývka z rostlinného materiálu nebo tkaná látka. V podstatě nikdo nespí jen tak na zemi bez ničeho. Stará žena z pákistánské provincie Sindh ručně sešívá přikrývku.

Podle řady studií je jednou z mnoha předností těžších přikrývek to, že mají na člověka uklidňující efekt. Je dokázáno, že zmírňují úzkost a lze je využít i k léčbě autismu. Má to i své čistě fyziologické důvody.

Asi 60 až 90 minut před tím, než nastane čas odebrat se k spánku, začne klesat teplota lidského těla. Pokud by se tělo dál zahřívalo, udržovala by to mysl dál v bdělém stavu. A naopak, když se tělo ochlazuje, chce se nám spát. Nižní tělesná teplota souvisí se vzestupem melatoninu, hormonu, který je spojen s nutkáním k spánku. V pokusech s dobrovolníky lékaři zjisťovali, zda ti, kteří si na sebe vezmou kožené obleky, budou lépe spát. A také že spali! Henri de Toulouse-Lautrec: Postel (1893)

Spíme-li osm hodin, tak během první poloviny spánku nám tělesná teplota poklesne jen nepatrně, ale v dalších čtyřech hodinách, kdy se prodlužují fáze REM spánku, ztrácí člověk schopnost termoregulace. “Skoro se navracíme k termoregulaci plaza,” říká odbornice na poruchy spánku Alice Hoaglandová z Rochesteru. Plazi totiž nedokáží jako savci regulovat svoji tělesnou teplotu a místo pocení či svalového třesu se teplotě přizpůsobují vnějšími prostředky. Buď se přesunou na sluníčko, nebo zalezou do stínu. Lidé se tak během REM fází spánku tak trochu stávají obojživelníky. I v trvale horkém klimatu klesají teploty a noc je shodou okolností nejchladnější v době, kdy je lidský organismus bezbranný a neschopný se této změně přizpůsobit. Takže podobně jako plazi si vnějšími prostředky regulujeme naši tělesnou teplotu.

Během REM fází spánku dochází také k tomu, že drasticky poklesne hladina serotoninu, což je neurotransmiter, který hraje důležitou roli v tom, jak se cítíme. Četné studie naznačují, že spaní pod teplou peřinou podporuje produkci tohoto hormonu štěstí a radosti. Od narození jsme zvyklí se přikrývat.

Další důvod, proč se ve spaní neobejdeme bez přikrývky, je čistě otázkou návyku. I když jsme se jako děti odkopávali, naše matky nás vždy starostlivě přikrývaly peřinkou, abychom se nenastydly. Přikrývka tak funguje svým způsobem jako Pavlovův reflex. Kdykoli se jí přikryjeme, chce se nám spát.

Existují však i jiné teorie, jako třeba ta, která tvrdí, že přikrývka simuluje teplé a uzavřené prostředí matčiny dělohy a poskytuje nám tak pocit ochrany a bezpečí. Dalším prostým důvodem může být to, že peřina je prostě měkká a hebká na dotyk a my se pod ní cítíme vždy dobře.

user-avatar

Yvonne K.

1. 08. 2018 | 11:45

> ExtraStory   |   Inzerce