Ministr obrany Čepička si přál pro armádu postavit monumentální výškovou budovu po vzoru socrealistických staveb v Moskvě. | zdroj: internet


Takhle by vypadal Kulaťák, kdyby zůstal soudruh Stalin naživu

Na pražském Vítězném náměstí se v minulosti mnoho architektů vyřádilo, až na to, že mnoho z jejich návrhů zůstalo jen na papíře. V některých případech to ale nebylo vůbec na škodu! Horší však je, že náměstí, které v minulosti měnilo své názvy jako kabáty, se nepodařilo ani po 90 letech dostavět!

user-avatar

Irena Gruberová

13. 10. 2014 | 07:04

Pohled na ještě nezastavěnou oblast v okolí Vítězného náměstí v Dejvicích v roce 1927

Vítězné náměstí, lidově zvané též Kulaťák, je podkovovité náměstí v Praze na rozhraní Dejvic a Bubenče. S jeho stavbou podle projektu architekta Antonína Engela se započalo již v roce 1925. Do té doby na rovinatém místě nazývaném Na Růžku stála jenom školní budova z roku 1870 a hospoda. 

Takto mělo náměstí vypadat dle profesora Antonína Engela.

Do náměstí ve tvaru podkovy se sbíhaly dejvické ulice a vznikl tu vůbec první kruhový objezd v Praze, po kterém jezdily i tramvaje. Uprostřed měl stát obrovský obelisk a do kampusu ČVUT se mělo vcházet skrze oblouk, který připomínal ten Vítězný v Paříži. Náměstí zamýšlel Engel obestavět monumentálními budovami v novoklasicistickém stylu. Plány ovšem zhatila velká hospodářská krize a do války se stihla zrealizovat pouze spodní polovina náměstí. Za okupace zabraly nově postavené budovy ČVUT oddíly SS.

Pohled na ještě nezastavěnou oblast v okolí Vítězného náměstí v Dejvicích v roce 1927.

Krátce po válce se podařilo dokončit alespoň budovu generálního štábu československé armády. Začátkem 50. let však došlo k zásadní změně konceptu. Kulaťák byl přejmenován na náměstí Říjnové revoluce a do severovýchodní části náměstí byla umístěna socha vůdce ruské bolševické revoluce V. I. Lenina. Tehdejší komunistický ministr obrany a Gottwaldův zeť Alexej Čepička navíc rozhodl, že se místo plánovaných budov ČVUT postaví monumentální stavba ve stylu socialistického realismu, jaké se za Stalina budovaly v Moskvě. A ta měla sloužit armádě.

Výstavbu náměstí zbrzdila Velká hospodářská krize, druhá světová válka i budování socialismu.

V roce 1954 byla proto vypsána soutěž na Ústřední dům armády. Zapojili se do ní i tak renomovaní architekti, jako byli Karel Prager, který se později proslavil návrhem budovy Federálního shromáždění a Nové scény Národního divadla, nebo manželé Machoninovi, kteří navrhli obchodní dům Kotva a hotel Thermal v Karlových Varech. Nikdo z vedení ČVUT proti armádní stavbě neprotestoval, ozval se jen profesor Engel, který tehdejšímu prezidentu Zápotockému zaslal tzv. separátní veto, jímž protestoval proti narušování urbanistické koncepce náměstí.

Vítězný návrh P. Bareše, J. Kadeřábka, J. Kándla a Karla Pragera z roku 1954

Naštěstí se situace po Stalinově a Gottwaldově smrti změnila. Padl Stalinův kult osobnosti a padl také Čepička, který byl v roce 1956 zbaven politické funkce. Z megalománského projektu ve stylu socialistického realismu tak definitivně sešlo.

Návrh J. Albrechta, V. Machonina a V. Machoninové. Těžko dnes uvěřit, že právě toto manželé Machoninovi navrhli. Po uvolnění politických poměrů v 60. letech realizovali řadu zajímavých staveb zcela jiného vzhledu.

Za rok nato byla vypsána nová architektonická soutěž, v níž zvítězil společný projekt Františka Čermáka a Gustava Paula, jenže ani ten se nakonec nepodařilo celý zrealizovat. Stavba se vlekla, protože chyběly peníze, pracovní síly i budovatelský elán a normalizační poměry po roce 1968 pak pokračování výstavby univerzitního kampusu už vůbec nepřály. 

První realizovanou stavbou náměstí byla budova zvaná Bajkal, později Ústřední dům armády (ÚDA), dnes hotel a kongresové centrum (budova vlevo). Vedle stojí budova generálního štábu armády.

 Vítězné náměstí stále čeká na své vítězné dokončení. Jak dlouho ještě?

Avšak ani polistopadové pražské radnice si s tímto prostorem neuměly poradit. Parcely, kde měla od počátku vyrůst radnice, se Praha 6 před několika lety vzdala ve prospěch finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Ten tu chce nechat postavit moderní šestipatrovou budovu LINE, která si díky své světlé barvě a výrazně zvlněným tvarům vysloužila přezdívku Lední medvěd a k tomu i spoustu kritiky. Místní občanské iniciativy se proti této stavbě staví a soud jim zatím dává za pravdu. Příběh náměstí, o kterém se šeptá, že by se v budoucnu mohlo přejmenovat na Kellnerův bulvár, má tak nadále otevřený konec.

Kellnerův Lední medvěd

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

13. 10. 2014 | 07:04