Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic se stala jednou z ikon keltského (laténského) umění a je jednou z nejčastěji fotografovaných keltských památek na světě.

Kamenná hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic se stala jednou z ikon keltského (laténského) umění a je jednou z nejčastěji fotografovaných keltských památek na světě. | zdroj: mzm.cz


Čeští sedláci pronásledovali zloděje, narazili na hlavu tajemného Kelta

TÉMATA: archeologie | nálezy | keltové | čechy

user-avatar

Václav Pokorný

6. 11. 2017 | 11:00

Otec a syn Šlajchrtovi na svém pozemku u Mšeckých Žehrovic objevili oblý předmět vyčnívající z písku. Je tomu již přes osmdesát let, co toto torzo sochy bylo nalezeno a vešlo do povědomí jako 2300 let stará hlava významného Kelta.

Příběh proslulého nálezu hlavy významného Kelta se začal psát u vesnice Mšecké Žehrovice v období 2. světové války. Šlajchrtovi si zde od obce pronajali pozemek, na jehož okraji se nacházela obecní pískovna. Pozemek kvůli těžbě podléhal rychlé erozi, způsobené neustálým odkopáváním písku. Těžba byla proto obcí zakázána, ale výpravy za pískem  trvaly dál, protože se zdejší písek výborně hodil do štukových omítek. Dva zlomky hlavy Kelta záhy po nalezení

Těžbu „načerno“ nelibě nesli právě Šlajchrtovi, jimž se kvůli ní znehodnocoval pronajatý pozemek. Snažili se proto přímo na pozemku dopadnout případné zloděje a zabránit jim v těžbě. Dne 19. května 1943 se Šlajchrtovi dozvěděli, že se v pískovně pohybuje zloděj, a  vyrazili na místo, přišli však pozdě. Našli jen novou prohlubeň, která vznikla odtěžením písku. Z jejího dna vyčníval oblý předmět, který se snad prudkým pádem na zem rozbil na kusy. Opatrně dali tyto části dohromady, a tu se před nimi objevila asi 25 cm vysoká opuková hlava muže s vlnitými vlasy, s vousy nakroucenými vzhůru, s malou dírkou v ústech a uzlem na krku. Všimli se, že malá část, zřejmě pravé ucho chybí. Josef Šlajchrt prohlubeň ještě důkladně prohledal a našel zbytky zvířecích kostí, keramických střepů a zlomků švartnových náramků. Na českém území jde o jediný nepochybný doklad keltské monumentální plastiky a i v celoevropských souvislostech jde o výjimečný nález keltského umění.

Poslední díl plastiky objevil polní hlídač Štěpán Jeřábek, který se o nálezu dozvěděl ještě téhož dne. Nálezci se se svým úlovkem netajili a o soše se dozvěděl i místní amatérský archeolog Josef Bauman. Ten navštívil Šlajchrtovy a ohledal místo nálezu. Vědom si možného významu nalezeného artefaktu, se mu podařilo přesvědčit polního hlídače Jeřábka, aby předal poslední díl sochy. Celý nález poté ohlásil Státnímu archeologickému ústavu v Praze a zároveň i Národnímu muzeu.

Ke konci května archeolog Ivan Borkovský, který byl  na průzkumné cestě nedaleko Mšeckých Žehrovic, odvezl hlavu Kelta do Prahy. Provedl také důkladný průzkum místa nálezu a kromě vyzvednutí dalších drobných předmětů si všiml také blízkého valového areálu, který patrně sloužil jako rezidence tehdejší kmenové aristokracie. Temeno hlavy má muž vyholené – jako by měl tonzuru, zatímco na zátylku má drobný copánek.

Po důkladném prozkoumaní artefaktu bylo odborníky zjištěno, že patří do doby laténské před 2 300 lety. Patrně představuje keltského druida nebo jinou vysoce postavenou osobu. Svědčí o tom stylizovaný účes v podobě mnišské tonzury (postřižiny) a  nákrčník – tzv. torques, což byl odznak náboženské i světské moci. Vzhledem k provedení a zachovalosti plastiky jde o světový unikát. Kopie hlavy ze Mšeckých Žehrovic v expozici Národního muzea v Praze

Po delším vyjednávání byla socha v roce 1944 předána Národnímu muzeu v Praze. Kvůli tehdejší politické situaci v okupovaném Československu však nebyla vystavena, ale pouze uložena v trezoru. Josef Bauman si vyjednal zhotovení několika kopií sochy pro regionální muzea; dvě z těchto kopií se dochovaly až do současnosti.

Na závěr je třeba zmínit, že nálezce Josef Šlajchrt považoval odevzdání svého nálezu vědecké instituci za zcela přirozené a až do konce svého života se o osud keltské hlavy zajímal a zůstával ve stálém kontaktu s odbornými pracovníky. Od Národního muzea obdržel děkovný dopis a celoživotní volný vstup do expozic.

Originál keltské hlavy spatřil Josef Šlajchrt naposledy čtyři roky před svou smrtí, v roce 2004, při příležitosti svých 90. narozenin, kdy se do Národního muzea přijel podívat na svůj nález.

 

user-avatar

Václav Pokorný

6. 11. 2017 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce