Sametové revoluci předcházely ekologické demonstrace na Teplicku za čistý vzduch, listopad 1989.

Sametové revoluci předcházely ekologické demonstrace na Teplicku za čistý vzduch, listopad 1989. | zdroj: ziteteplice.cz


Proti znečišťování životního prostředí se bojovalo už za normalizace, hlavně v nejpostiženějších oblastech

TÉMATA: ekologie | životní prostředí | normalizace | socialismus | protesty | hnutí | demonstrace | komunistický režim

user-avatar

Václav Pokorný

1. 04. 2019 | 11:00

Katastrofální stav životního prostředí v Mostě, Chomutově, Teplicích, Ústí nad Labem, ale i v Praze donutil v 80. letech místní obyvatele k protestním akcím. Vzniklá ekologická hnutí jako Brontosaurus, Pražské matky, Děti Země, České děti demonstrovaly proti komunistickému režimu za dýchatelné ovzduší, čistou vodu a půdu.

Komunistický režim se za celou dobu své existence o životní prostředí téměř nezajímal. Nejdůležitější bylo plnění výrobních úkolů za každou cenu a ekologie byla vždy druhořadá. O příznačném vztahu tehdejšího režimu k životnímu prostředí svědčila již výchova na základních školách. Hned v první třídě se ve slabikáři děti dočetly:

“Z komína se kouří, slunko oči hmouří. Mhuř si oči, mhuř, kdyby se z nich nekouřilo, bylo by nám hůř.”

Tato velikášská politika, která zdevastovala přírodu, měla za následek tragicky znečištěné životní prostředí a v nejvíce postižených oblastech obrovský dopad na zdravotní stav zdejších obyvatel.

Na začátku 70. let bylo několik pokusů něco s ekologickou situací v Československu dělat, vznikla například Ekologická společnost a pořádaly se různé semináře. Ekolog Bedřich Moldan v roce 1978 s kolegy založil ekologickou sekci při Akademii věd. Státní aparát se ale soustředil hlavně na utajování informací. Ekologické aktivity tak neměly naději na úspěch, neboť bylo podstatné, aby se zvyšovala průmyslová výroba.

I v 80. letech byla prakticky ve všech oblastech životního prostředí situace katastrofální. V té době vznikají ekologická hnutí jako Brontosauři, Pražské matky, Děti Země, České děti a Duha, které žádají státní orgány o nápravu.

Až v důsledku uvolněné politické atmosféry na konci osmdesátých let začalo docházet k jednáním státních orgánů s ekology. Ekologická společnost již v roce 1987 nechtěla jen chránit přírodu jako oficiální Československý svaz ochránců přírody, ale usilovala o nápravu stavu životního prostředí jako celku. Pražské matky se v září 1988 zaměřily na znečištěné pražské ovzduší. O rok později Severomoravský ekologický klub kritizoval výstavbu koksovny ve Stonavě. Hnutí DUHA zase upozornilo, že "průmyslová civilizace není udržitelná", protože "krátkozrace plení přírodu a rozbíjí mezilidské vztahy". Děti Země si pod heslem "Alternativa existuje!" přály zachovat pestrou přírodu a ve společnosti pluralitu názorů.

V posledním roce komunistické totality došlo v Teplicích k několika demonstracím proti znečišťování životního prostředí, což byl jakýsi „předvoj“ sametové revoluce. „Koncentrace škodlivin v ovzduší už dosáhly takových hodnot, že i lidé, kteří nás brali jako kverulanty, seznali, že je třeba vyjít do ulic a dát to najevo panstvu. A nebyly to stovky, ale tisíce lidí,“  uvedl pro server Post Bellum architekt ekolog Martin Říha.

 

user-avatar

Václav Pokorný

1. 04. 2019 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce