Loď Morava sloužila za první republiky k vyhlídkovým plavbám po Baťově kanále.

Loď Morava sloužila za první republiky k vyhlídkovým plavbám po Baťově kanále. | zdroj: zlínský archiv


Provoz na Baťově kanále byl zahájen před 80 lety

TÉMATA: baťa | morava | plavby | vodní díla

user-avatar

Václav Pokorný

2. 12. 2018 | 10:00

Oproti rozsáhlým vodním cestám v Holandsku i jinde v Evropě se Baťův kanál o délce 52 kilometrů může jevit jako trpaslík, na české poměry jde o však o technický unikát.

Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na loďkách i hausbótech. Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Zlínska ale původně nesloužila k rekreaci. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Od zahájení provozu průplavu letos uplynulo 80 let.

Vznik díla inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích, tehdejším Baťově. Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Firmě Baťa stavba trvala čtyři roky, zahájena byla v roce 1934 a veškerá stavební činnost byla ukončena na podzim roku 1938.

Provoz na kanálu byl zahájen 2. prosince 1938. Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Transfer zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny, tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané "průplav Otrokovice – Rohatec", trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.

Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé. 

Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil Baťův kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za finanční podpory místní a státní správy a EU stala rájem turistů evropského formátu.

Mezi využitelné vodní cesty se průplav opět zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995. Turistům kanál poprvé posloužil v roce 1996 a tehdy se po něm projelo 5000 lidí. V roce 2005 vzniklo Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, jehož cílem je obnova a rozvoj průplavu pro účely turistického ruchu. V následujících letech se zájem o průplav prudce zvyšoval a v roce 2014 se po něm plavilo již 70 tisíc turistů.

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 12. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce