Jessie Knight byla silná a emancipovaná žena, která se díky svému talentu dostala daleko. | zdroj: vintag.es, theguardian.com


První britskou tatérku nazývali courou a kradli jí díla. V tvrdé konkurenci přesto patřila k nejlepším

TÉMATA: tetování | ženy | velká británie

user-avatar

Simona Knotková

14. 12. 2018 | 14:00

V první půli 20. století se tatéři nacházeli na okraji společnosti. Jessie Knight se ale nezalekla ani práce na nepopulárním postu ani skutečnosti, že byla žena. Jako první anglická tatérka se mužskou konkurencí prodrala až na vrchol.

Jessie Knight se v roce 1904 narodila do cirkusácké rodiny jako nejstarší z osmi dětí. Matka byla podle jejích slov bláznivá alkoholička, otec, bývalý námořník, činorodý dobrodruh. Také ona brzy nastoupila na dráhu cirkusového umělce a účastnila se aktů, ve kterých její otec střílel na věci, které měla na těle. Jednoho večera ji ale nešťastně střelil do ramena a Jessie představení zanechala. Namísto toho se v roce 1921 začala soustřeďovat na kariéru tatérky.

K řemeslu poprvé načichla díky otci-tatérovi. Největší školou pro ni byla ale teprve práce u Charlieho Bella v Kentu. Později si otevřela vlastní studio v Portsmouthu a následně v Aldershotu, kde mezi její klienty patřily především ženy. V čase války přesídlila do armádního města a tetovala vojáky.

Jessie Knight s kérkou rodinného znaku.

Netřeba dodávat, že to byla doba, kdy se tetování stále odsuzovalo jako nízké umění a ozdoba kriminálníků. Knight si rovněž musela proklestit cestu ryze mužským prostředím. Její kolegové ji nazývali courou a falešně ji obviňovali z toho, že si nesterilizuje nástroje. Neznámý pachatel se jí také několikrát vloupal do studia.

"Lidi šokovala. Myslela velmi dopředu a předběhla svou dobu. Už jako mladší četla mladším dětem v rodině sprosté knížky a rodiče tím přiváděla k šílenství. V šedesáti se usadila v Barry a začala si s třicetiletým zajíčkem. Byla to osobnost plná příběhů. A byla taky ohromně vtipná. Když jí bylo osmdesát, sledovali jsme televizi a najednou říká: 'Hele, myslím, že mám ten AIDS. Nebyla jsem teď s žádným chlápkem, ale udělal se mi tu nějakej hnusnej flek,'" vzpomíná její synovec Neil Hopkins-Thomas.

Odborná porota přece jenom ocenila její talent a v roce 1955 jí udělila druhé místo v soutěži o nejlepšího tatéra Anglie. Jessie zabodovala s kérkou znázorňující skotský národní tanec. Podle Neila měla na první místo, ale kritici jí ho nechtěli dát právě kvůli skutečnosti, že byla žena. V činnosti pokračovala ještě dalších osm let a poté se usídlila v Cardiffu, kde společně s bratrem Lennym vedla hotel.

Vítězné dílo ze soutěže o nejlepšího tatéra Anglie.

Stejně jako se nezalekla "drsné" mužské disciplíny, tvrdá byla i ve svém osobním životě. Provdala se ve 27 letech a za osm let se za bouřlivých okolností zase rozváděla. Předtím ještě stihla na násilnického manžela vystřelit z pistole. Důvod? Shodil jejího psa ze schodů.

Zemřela v roce 1992 a zanechala za sebou obří množství práce. Stejně jako mnoho dalších věcí. "Našli jsme nabídky k sňatku od mužů z celého světa. Její dům byl jako studio, všude byly umělecké kusy a ve velké prosklené skříni měla vystavené kuriozity, které se jí podařilo nasbírat. O své kariéře ale nikdy příliš nemluvila. Myslím, že lidi se na ni dívali a říkali si 'to je ale podivná ženská', aniž by věděli, co ve svém životě dokázala. Když se to pak dozvěděli, nevycházeli z údivu," uzavírá své vyprávění Hopkins-Thomas.

user-avatar

Simona Knotková

14. 12. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce