Původní obyvatelé Evropy byli tmavé pleti.

Původní obyvatelé Evropy byli tmavé pleti. | zdroj: donieconwayaddress.wordpress.com


První Evropané měli tmavou pleť. Běloši se v Evropě rozšířili teprve před 8 tisíci lety

TÉMATA: vědecké objevy | evoluce člověka | bílá rasa

user-avatar

Irena Gruberová

11. 04. 2015 | 09:00

Pradávní Evropané vypadali výrazně jinak než většina současné evropské populace. Jak nedávný výzkum ukázal, běloši byli poměrně pozdním přírůstkem v rámci evropské rodiny. Na kontinentu se objevili až před 8 tisíci lety. Předtím tu žila o mnoho snědší populace lovců a sběračů, která do Evropy dorazila z Afriky před 40 tisíci lety.

Studie, kterou na nedávném 84. ročním setkání Americké asociace fyzických antropologů představil mezinárodní tým vědců vedený Dr. Ianem Mathiesonem z Harvardské univerzity, přinesla nové poznatky ohledně pozdní fáze evoluce, která proběhla v Evropě. Porovnáním 83 genetických vzorků získaných z ostatků prehistorických lidí na různých místech Evropy s genomy dnešních moderních Evropanů vyšlo najevo, že většina obyvatel Evropy v době kamenné měla tmavou pleť. Geny světlé rasy se v Evropě objevily teprve před 8 tisíci lety!

Ukázalo se, že v genomu lovců a sběračů, kteří před 8 a půl tisíci lety obývali Pyrenejský poloostrov, Lucembursko a Maďarsko, zcela chyběly geny SLC24A5 a SLC45A2, které způsobují depigmentaci kůže. Tyto geny s sebou do Evropy přinesli až první zemědělci z Blízkého východu. Jak se začali křížit s domorodými lovci a sběrači, geny světlé pleti se šířily napříč kontinentem a způsobily, že i Evropanům ze střední a jižní Evropy postupně světlala kůže.

Geny světlé pleti se v Evropě začínaly prosazovat teprve před 8 tisíci lety.

Záhadou však je situace na severu Evropy. Na archeologickém nalezišti Motala na jihu Švédska byly totiž nalezeny ostatky sedmi lidí, staré 7 700 let, jejichž genomy vykazovaly obě varianty genů indikujících světlé vlasy i pleť a rovněž gen HERC2/0CA2, který je zodpovědný za modrou barvu očí. Vědci se proto domnívají, že pravěcí lovci a sběrači ze severu Evropy již byli světlí a modroocí, neboť to bylo výhodné pro život v méně slunných oblastech.

Vědce však ponejvíce překvapila rychlost, s níž se geny pro světlou pleť v Evropě šířily, neboť takové procesy probíhají obvykle pomalu. To naznačuje, že se v rámci evoluce ukázaly na tomto kontinentu jako mimořádně výhodné. Vědci ve své studii sice blíže nespecifikují tyto výhody, naznačují jen, že v tom velkou roli sehrál vitamín D. Světlá pleť totiž mnohem účinněji absorbuje a syntetizuje tento vitamín.

Bílé geny se v Evropě rozšířily po zavedení zemědělství. Kromě světlé pleti se u Evropanů vyvinula i tolerance k laktóze.

S tím souvisela také zvyšující se tolerance tehdejších Evropanů vůči laktóze, která umožnila trávit cukry a vitamín D, přirozeně obsažené v živočišném mléce. Ještě před 8 tisíci lety pravěcí lovci a sběrači neuměli mléko trávit na rozdíl od většiny dnešních Evropanů. Tato schopnost přišla teprve před 4 300 lety, tedy až po zavedení zemědělství na evropském kontinentu. „To znamená, že prehistoričtí Evropané sice domestikovali zvířata jako krávy, kozy a ovce, ale ještě si nevyvinuli schopnost přijímat větší množství mléka savců,“ uvádí se ve studii.

user-avatar

Irena Gruberová

11. 04. 2015 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce