Hagar Qim patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě; datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l).

Hagar Qim patří k nejznámějším megalitickým chrámům na Maltě; datuje se do tzv. tarxienské fáze (přibližně 3600–2500 př. n. l). | zdroj: etc.ancient.eu


První lidé osídlili Maltu dřív, než se myslelo. Vědci už vědí, odkud přišli

TÉMATA: archeologie | nálezy | prehistorie | středomoří | malta | kolonizace

user-avatar

Yvonne K.

29. 05. 2018 | 10:20

Historie Malty bude muset být přepsána. Vědci z Královské univerzity v Belfastu zjistili, že první osadníci na souostroví dorazili o 700 let dříve, než dosud uváděly historické knihy.

Rozbory starých vrstev půdy odhalily, že první obyvatelé Malty na ostrovy dorazili kolem roku 5900 před n.l. Průlomová analýza DNA ukázala, že pocházeli z různých částí Středomoří a Evropy, včetně Afriky. Vědci také zjistili, že ke druhé kolonizaci došlo v roce 3850 před naším letopočtem, osadníci pocházeli ze Sicílie a Maltu obývali přes přestávky 1500 let, což byl na tehdejší evropské poměry poměrně neobvyklý úkaz.

Tým vědců z Královské univerzity v Belfastu, vedený profesorkou Caroline Maloneovou, pracuje na jednom pohřebišti na Maltě od roku 1987 a za tu dobu zde vykopali 220 000 kosterních ostatků od 500 až 800 lidí, kteří žili v období mezi 3600 až 2350 př. n.l.

Rozborem kostí a průzkumem přilehlé krajiny si archeologové vytvořili detailní obrázek o životě na prehistorické Maltě. “Množství dat, která jsme z těchto koster získali, je pozoruhodné. Naprosto to mění naše vědomosti o prvních obyvatelích Malty,” prohlásila Maloneová. Zubařská práce

První obyvatelé byli robustní a poměrně zdraví, s nejlepším chrupem, s jakým se archeologové dosud setkali. Jedna z lebek vykazovala sofistikovanou stomatologickou práci provedou již 2500 před Kristem – proříznutí abscesu v kořeni zubu.

Ze zkoumaných nálezů je zřejmé, že starodávní obyvatelé Malty se starali o nemocné, zraněné a starší osoby. Byli vytrvalí a odhodlaní plnit si své každodenní úkoly navzdory tomu, že trpěli chronickou bolestí při pokročilé degradaci kostní tkáně. Živili se masem, obilovinami a luštěninami, ale postupem času omezili konzumaci masa a téměř úplně přestali jít ryby.

"Prostřednictvím radiokarbonového datování jsme nyní schopni přesně určit, že první obyvatelé Malty dorazili  o 700 let dříve, než se předtím myslelo, a také jsme identifikovali několik epizod separátní kolonizace. Vzhledem k omezenému prostoru na Maltě je pozoruhodné, že druhá kolonizace přetrvala 1500 let. Tento druh sídelní stability je v Evropě nevídaný a  je impozantní, pokud jde o to, jak mohli takovou dobu dál žít na stále se zhoršující půdě,” uvedla britská archeoložka. Podle ní kolísání klimatických změn způsobilo, že se Malta stala v některých obdobích pravěku neobyvatelnou. Mezi prvními osadníky a další skupinou, která se trvale usadila na maltských ostrovech a nakonec postavila megalitické chrámy, došlo k podstatné přestávce v časovém rozmezí jednoho tisíce let. Ggantija („Věž obrů“) je prehistorický chrám na maltském ostrově Gozo, nejstarší z chrámů megalitické kultury Malty a jeden z nejstarších na světě vůbec. Stavba chrámu se datuje do období 3600–3400 př. n. l.
Zatímco první obyvatelé na Maltě přežívali po dlouhou dobu, jejich populace se nakonec radikálně zmenšila, když se podmínky k životu značně ztížily. Destruktivní způsoby hospodaření měly totiž katastrofální dopad na půdu, což v kombinaci se suchem způsobilo kolaps společnosti. Půda byla příliš suchá na to, aby aby se na ní daly aplikovat náročné zemědělské postupy. 

"Můžeme se hodně poučit z chyb prvních Malťanů,” zdůrazňuje Maloneová. “Nedostatek vody, spojený s ničením půdy, který trvá staletí, může přivodit pád civilizace. Druhá skupina obyvatel na Maltě v letech 3850-2350BC spravovala své zdroje přiměřeně a využívala půdu a jídlo více než 1500 let. Teprve tehdy, když se klimatické podmínky a sucho staly příliš extrémními, i oni zkolabovali.”

 

user-avatar

Yvonne K.

29. 05. 2018 | 10:20

> ExtraStory   |   Inzerce