Hlavní iniciátor puče Květoslav Prokeš v komunistickém vězení.

Hlavní iniciátor puče Květoslav Prokeš v komunistickém vězení. | zdroj: archiv


Pokus o svržení komunistů skončil popravou šesti nestraníků

TÉMATA: československo | komunisté | 1949 | justiční vražda | poprava | protikomunistický odboj

user-avatar

Václav Pokorný

5. 11. 2019 | 10:30

Před 70 lety, 5. listopadu 1949, bylo ve věznici Pankrác oběšeno šest nestraníků odsouzených za přípravu údajného protikomunistického povstání. Takzvaný Prokešův puč dodnes obestírá tajemství, jisté je však, že šlo o první masovou justiční vraždu v totalitním Československu.

Snad nejdále dovedený pokus o státní převrat v komunistickém Československu byla akce známá jako Prokešův puč. Hlavními organizátory byl major Květoslav Prokeš, advokát JUDr. Jaroslav Borkovec a bývalý kriminální rada Rudolf Hrbek. Cílem spiklenců byla obnova demokratických poměrů v komunistickém Československu.

Akce měla začít 17. května 1949 ve tři hodiny po půlnoci obsazením důležitých objektů v Praze. Šlo o ústředí SNB v Bartolomějské ulici, generální štáb armády v Dejvicích, některá ministerstva, Československý rozhlas, letiště v Ruzyni a ve Kbelích a mimo Prahu pak některé důležité vojenské posádky.

K získání spolehlivých kádrů chtěli organizátoři puče v první fázi osvobodit politické vězně z pankrácké věznice. Dále měla následovat internace vlády a prezidenta Klementa Gottwalda, rozehnání Lidových milicí, SNB a komunistických institucí. Poté se na přechodnou dobu měla moci v zemi ujmout armáda.

Pro provedení převratu major Prokeš získal i příslib pomoci těžkých zbraní v podobě tanků a dělostřelectva z mimopražských posádek. Puč byl připravován od února 1949 a v plánu se počítalo i se současným zahájením převratu na Slovensku, který měli mít v režii tamní důstojníci armády. Kromě vojáků se na něm měli podílet členové organizací Sokola, Orla a Junáka.

Vzhledem k rozsahu celé akce, kdy byly osloveny snad stovky důstojníků armády a dalších osob, došlo k jejímu prozrazení. Čtyři dny před plánovaným datem se objevil mezi členy vedení spiklenců provokatér a dvacet hodin před sjednanou hodinou zahájení převratu zatkla StB nejméně 58 osob. Někteří ze spiklenců byli zatčeni velmi krátce před plánovaným zahájením akce.

Po dvouměsíčním vyšetřování bylo v procesu odsouzeno 42 lidí. Hlavní organizátoři, major Květoslav Prokeš, Jaroslav Borkovec, štábní kapitán Vratislav Janda, Emanuel Čančík, Vratislav Polesný a Josef Charvát dostali trest smrti. Byli popraveni 5. listopadu 1949 na Pankráci. Rudolfu Hrbekovi a dalším dvěma soud vyměřil doživotí a ostatní obžalovaní byli odsouzeni až na 25 let vězení.

S odstupem sedmdesáti let se o nezdařeném protikomunistickém Prokešově puči dá říci, že byl odvážným a v rámci tehdejších možností i dobře organizovaným projektem. Otázkou však dodnes zůstává, jaká by byla reakce části armády a obyvatelstva, kdyby k pokusu o převrat v květnu roku 1949 opravdu došlo. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

5. 11. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu