První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera

První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera | zdroj: wikipedia commons


První pražská defenestrace. Masakr na Novoměstské radnici odstartoval dlouhotrvající husitské války

TÉMATA: praha | husité | převrat | defenestrace | 1419 | jan žižka | jan hus

user-avatar

Václav Pokorný

29. 07. 2019 | 18:37

30. července letošního roku uplyne přesně 600 let od chvíle, kdy kazatel Jan Želivský s ostatními kališníky vyházeli purkmistra, rychtáře a konšely z oken Novoměstské radnice. Tento čin se považuje za začátek husitských válek.

Je horké léto roku 1419. Stoupence Mistra Jana Husa, který byl před čtyřmi roky upálen jako kacíř v Kostnici, začali v Praze pronásledovat a zatýkat. Několik z nich bylo na výstrahu ostatním popraveno. To vyvolalo obrovskou bouři nevole a nenávisti.

30. července po kázání radikálního kněze Jana Želivského (1380-1422) v kostele Panny Marie Sněžné vyrazil dav Husových stoupenců ke chrámu svatého Štěpána. Do kostela ho však nechtěli pustit, proto lidé vylomili dveře. Začala se sloužit mše a účastníkům se podávala nejen hostie představující tělo Páně, ale i víno symbolizující jeho krev.

Přijímání "pod obojí" je totiž jedním ze základních pilířů stoupenců Mistra Jana Husa. Zatímco podle katolických dogmat se musí věřící spokojit pouze s hostií a právo přijímat víno má výhradně kněz, kališníci v tom nedělají rozdíl.

Poté ozbrojený a rozlícený dav vyrazil směrem k Novoměstské radnici. Na místě pak ústy Jana Želivského požadovali vydání svých uvězněných soukmenovců. Konšelé v čele s purkmistrem Janem Podivínským se ale nechtěli podvolit. Podle výkladu kališníků kdosi z radnice hodil kámen na kněze nesoucího schránku s hostiemi. Trpělivost davu definitivně přetekla. Účastníci procesí už neváhali ani minutu, vnikli na radnici a právo vzali do svých rukou. Dvanáct mužů včetně purkmistra a rychtářových pacholků vyhodili z oken dolů na vztyčené píky, sudlice a jiné bodné zbraně. Kdo pád přežil, byl zlynčován a ubit. Třináctého muže, kterého našli schovaného pod stolem v kuchyni, zamordovali na místě. 

Donedávna se historici nedokázali shodnout, zda První pražská defenestrace byla živelným výbuchem lidové zlosti, nebo šlo o předem připravenou akci. Poslední stanoviska však hovoří spíše pro druhou možnost vzhledem k tomu, že Pražané si s sebou vzali tajně zbraně už na bohoslužbu, a vývoj se tak dal předem očekávat. Tento fakt podporuje i skutečnost, že jen krátce po defenestraci, či přímo v jejím průběhu, dorazil na místo činu předem povolaný podkomoří a člen královské rady Jan Bechyně s oddílem jízdních ozbrojenců. Když se však seznámil se situací, raději ihned volil ústup, neboť ozbrojený zásah proti stovkám rozvášněných husitských radikálů by byl sebevražedným podnikem. 

Krvavého masakru se měl zúčastnit i budoucí husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Stručně to konstatuje husitský historik Vavřinec z Březové a rytíř Bartošek z Drahonic. Otázkou však je, v jaké roli zde Žižka figuroval. Tou dobou byl ještě členem králova dvora, takže se dalo očekávat, že se bude snažit mírnit vášně a zabránit násilnému převratu, jenž se obracel proti zájmům krále. Z logiky událostí však vyplývá, že Žižka byl o Želivského plánu nejen informován, ale dokonce se na něm i podílel. 

Po této události se nepřátelé kališníků začali obávat o své životy. Ve strachu před povstalci opustilo město mnoho úředníků. Krále Václava IV. zpráva o zabití jím dosazených konšelů natolik rozrušila, že dostal srdeční záchvat, jemuž o pár týdnů později podlehl. První pražská defenestrace je historiky považována za počátek období dlouhého dějství husitských válek. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

29. 07. 2019 | 18:37

> ExtraStory   |   Inzerce