Barevná fotografie existovala už dlouho před první světovou válkou, většina válečných snímků však byla černobílých. Výjimkou byly fotografie Hanse Hildebranda.

Barevná fotografie existovala už dlouho před první světovou válkou, většina válečných snímků však byla černobílých. Výjimkou byly fotografie Hanse Hildebranda. | zdroj: historicalfirearms


První světová válka v barvách: barevná krajina ostře kontrastuje s obrazy zkázy

TÉMATA: první světová válka | hans hildebrand | fotografie | autochrom

user-avatar

Markéta Oderská

28. 07. 2015 | 14:00

Drtivá většina snímků z první světové války byla pořízena v černobílém provedení, což vtisklo našim představám o tomto válečném konfliktu bezútěšně chmurný, kouřově šedý nádech. Kromě Francouze Julese Gervais-Courtellemonta byl jediným, kdo při dokumentování války tehdy používal barvy, německý fotograf Hans Hildenbrand.

Hans Hildenbrand (1870 – 1957) byl jedním z 19 fotografů, které německý císař pověřil úkolem zdokumentovat dění na bojištích. Techniku autochromu (raného způsobu barevné fotografie) používal již od roku 1909. Fotil na autochromové destičky pokryté barevnou mozaikou, složenou z mikroskopických zrníček bramborového škrobu. Ty byly obarveny jen na tři základní barvy – oranžově-červenou, zelenou a fialově-modrou. Tato omezená paleta barev propůjčila Hildenbrandovým fotkám z války tajemný a téměř zářivý charakter.

Nízká citlivost autochromu však neumožňovala zachytit jakoukoli akci v pohybu, takže všechny fotografie jsou vlastně naaranžované. To však nikterak neubírá na síle jejich výpovědi, opírající se o kontrast živé přírody a lidské destrukce. Zatímco se vojáci s nebývalou efektivitou vzájemně masakrovali na polích ve Flandrech, vysoko na modré obloze plulo slunce a ozařovalo svěží zeleň krajiny, kterou provrtávaly nekonečné zásobníky munice. Jaro se každým rokem vracelo a v kráterech po vybuchlý bombách a granátech rozkvétaly květiny.

Většinu fotografií Hildenbrand pořídil v Alsasku a kraji Champagne ve Francii v letech 1915 až 1916. Jako ostatní fotografové té doby měl takřka neomezenou svobodu dokumentovat scény válečné zkázy. Na rozdíl od druhé světové války, kdy vlády zakazovaly šířit fotografie, které by mohly podkopat válečnou morálku obyvatelstva, tak během první světové války nebyli fotografové takovými restrikcemi omezováni. Jediné, co nesměli snímat, byly zbraňové systémy a strategicky důležitá zařízení.

Umělecký výsledek, který z této tvůrčí svobody plynul, je současně krásný i děsivý. Významně obohatil náš pohled na první světovou válku, o které si mnozí tehdy mysleli, že jednou provždy ukončí lidské válčení.

 

user-avatar

Markéta Oderská

28. 07. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce