Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem elektrických tramvají. Kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad než na formanském voze.

Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem elektrických tramvají. Kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad než na formanském voze. | zdroj: wikipedia commons


První tramvaj vyjela v Brně, byla tažená koňmi a zbyl po ní název "šalina"

TÉMATA: brno | doprava | tramvaje | koně | 1869

user-avatar

Václav Pokorný

17. 08. 2019 | 17:00

Před 150 lety 17. srpna 1869 se moravská metropole Brno stalo svědkem zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v českých zemích. Trať vedla z dnešního Moravského náměstí k hostinci Semilasso, který se nacházel v obci Královo Pole, severně od centra města.

Koněspřežná tramvaj v Brně se v roce 1869 stala prvním tramvajovým systémem v českých zemích. Brno bylo také pátým městem v Rakousku-Uhersku, které tento druh městské hromadné dopravy zavedlo. Dopravu zajišťovala akciová společnost Brněnská tramvajová společnost pro osobní a nákladní dopravu. Jejími akcionáři se stali brněnští, vídeňští i pešťští podnikatelé a jejich zmocněncem pro jednání s úřady byl brněnský advokát dr. Heschl. Společnost disponovala kapitálem jeden milion zlatých.

Na jaře roku 1869 začala společnost stavět první trať koněspřežné dráhy od Kiosku (dnes Moravské náměstí) po černohorské státní silnici do tehdy samostatného městyse Královo Pole (tehdy často nazývaného Kartouzy) k hostinci Semilasso, na jehož dvoře se měla nacházet vozovna. Smlouva o provozování dráhy mezi tramvajovou společností a městem byla uzavřena až v srpnu 1869, pouze několik dnů před zahájením provozu. Město totiž požádalo Vídeň o opis tamní smlouvy, provozní předpisy a poznatky z tamního provozu. 12. srpna pak došlo k předvedení šesti letních vozů městskému úřadu a dopravní společnost uvedla, že stejný typ vozidel jezdí i ve Vídni. Tramvaje s koňmi byly deponovány ve vozovně vytvořené u hostince Semilasso. Zachovaný vůz druhé brněnské koňky při mimořádné jízdě.

Samotný provoz brněnské koněspřežné dráhy byl slavnostně zahájen 17. srpna 1869. Jezdilo se na jednokolejné normálněrozchodné (1435 mm) trati Kiosk – Kartouzy s výhybnami a v úseku Kiosk – Mýto (křižovatka dnešních ulic Lidická – Štefánikova – Pionýrská – Kotlářská) byla pak trať dvoukolejná. Tramvaje jezdily od šesti hodin ráno do deseti večer a interval mezi spoji byl 30 minut. V ranní a odpolední špičce byl pak interval 15 minut. Jízdné za jednu jízdu činilo 15 krejcarů a za dítě do 10 let se platilo 7,5 krejcaru. Kolejnice byly tvořeny dřevěnými podélnými trámci, které byly okuty železnými pásy se žlábky. Tyto kolejnice potom ležely na příčných dřevěných pražcích. 

Již po pěti letech, na podzim roku 1874 byl provoz těchto tramvají pro malý zájem cestujících v brněnských ulicích ukončen. Později je nahradily tramvaje parní a od roku 1900 elektrické.

Do dnešních dnů, se však po průkopnících brněnské tramvajové dopravy přece jen něco dochovalo. Je jím hovorový název pro dnešní brněnské tramvaje "šalina". Ten pochází z německého názvu "Scheisse linie", což v přesném překladu do češtiny znamená "hovnová linka", ve volnějším překladu "posraná linka". Vznikl díky hromadám koňských výkalů, které koněspřežnou dráhu lemovaly. V hovorové řeči jej Brňané pak zkrátili na "šalinii", až z toho nakonec vyšla "šalina".

user-avatar

Václav Pokorný

17. 08. 2019 | 17:00

> ExtraStory   |   Inzerce