Tradici veřejných vánočních stromů v Československu zažehl příběh o opuštěné Lidušce.

Tradici veřejných vánočních stromů v Československu zažehl příběh o opuštěné Lidušce. | zdroj: encyklopedie.brna.cz


První vánoční strom na náměstí rozsvítili v Brně. Kvůli opuštěné Lidušce

TÉMATA: vánoce | vánoční strom | brno | rudolf těsnohlídek

user-avatar

Markéta Oderská

3. 12. 2015 | 12:45

V předvečer Vánoc roku 1919 se brněnský spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek vydal společně se dvěma přáteli do lesa pro vánoční stromek. Cestou zaslechli zvuk připomínající sténání umírající srny. Když přišli blíž, zděsili se.

"Mezi kořeny smrku ležela na tenké peřince docela malá holčička. Měla rozhalenou košilku a na hlavě čepeček. Její dlaně bezmocně tiskly hrst zasněženého jehličí. U úst měla krupičky zmrzlých slin. Plakala stále tišeji, přerývaně. Byla promodralá zimou,"  popisoval v životopisné knize o Těsnohlídkovi František Kožík, který čerpal z dobových archivních pramenů i vzpomínek pamětníků. 

Asi sedmnáctiměsíční holčičku muži zabalili do kabátu a odnesli na četnickou stanici, kde se jí dostalo rychlé pomoci. Matku Lidušky, jak dítě pojmenovali, četníci zakrátko vypátrali – byla jí pětadvacetiletá služka Marie Kosourová z Netína.

Liduška - děvčátko, které se podruhé narodilo.

Marie otěhotněla s ruským zajatcem z první světové války, jehož přidělili na polní práce do statku v blízkosti Brna. Zůstala sama a jako svobodná matka neměla šanci nikde získat službu. Bída ji nakonec dohnala k tomu, že děvčátko odložila v lese. Za to ji soud odsoudil k pěti letům těžkého žaláře. Lidušku si nakonec osvojila rodina vrchního číšníka z Brna, která se o ni vzorně starala. 

Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce, zhudebněnou Leošem Janáčkem.

Přecitlivělým Rudolfem Těsnohlídkem, trpícím po většinu života depresemi, případ odloženého děcka silně otřásl. Začal přemýšlet, jak by se dalo opuštěným dětem pomoci. Přišel na myšlenku vybudovat pro ně dětský domov, jenže kde sehnat peníze na stavbu a provoz takového zařízení? Inspiraci našel během své návštěvy Kodaně, kde ho zaujalo, že tam pod vzrostlým, ozdobeným stromem pořádají sbírku na chudé děti. Rozhodl se tento skandinávský zvyk přenést do Československa.

První Strom republiky, jak jej spisovatel sám nazval, byl pokácen 6. prosince 1924 v lese u Bílovic nad Svitavou a týden nato, 13. prosince 1924, byl slavnostně rozsvícen na brněnském Náměstí Svobody. O dva roky později se k této tradici přidala Plzeň, poté i Praha. Koncem 20. let nebylo snad města, kde by nezářil vánoční strom.

Přivezení prvního vánočního Stromu republiky na brněnské náměstí Svobody v roce 1924.

Peníze na pomoc opuštěným dětem se scházely pomalu. Až po čtyřech letech byl položen základní kámen dětského domova, který dostal jméno podle dánské královny Dagmar, dcery Přemysla Otakara I., jež proslula péčí o chudé. Sám Těsnohlídek se jeho otevření v roce 1929 už nedožil. Zemřel vlastní rukou 12. ledna 1928 ve věku 46 let. Zastřelil se v brněnské redakci Lidových novin, kde pracoval, neboť nechtěl doma rušit klid své ženy. Ta si ale potom také sáhla na život.

Staroměstské náměstí v Praze v roce 1936.

Tradice veřejných vánočních stromů, kterou Těsnohlídek založil, však zůstala živá a přežila nejen jeho, ale i druhou světovou válku, kdy se ve městech nesmělo svítit, a rovněž komunistický režim, který jí dvakrát nepřál. Až po roce 1989 došlo k znovuoživení původní tradice. Letošní rok byl však zvláštní tím, že jej provázely diskuse, zda strom rozsvítit či nerozsvítit kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po nedávných teroristických útocích v Paříži. V Praze nakonec slavnostní rozsvícení stromu zrušili.  

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

3. 12. 2015 | 12:45