Armádní generál Josef Bílý (1872–1941). Mimořádně respektovaná a oblíbená osobnost meziválečné čs. armády. První hlavní velitel Obrany národa, vojenské odbojové organizace bojující proti německým okupantům.

Armádní generál Josef Bílý (1872–1941). Mimořádně respektovaná a oblíbená osobnost meziválečné čs. armády. První hlavní velitel Obrany národa, vojenské odbojové organizace bojující proti německým okupantům. | zdroj: facebook

user-avatar

Václav Pokorný

28. 10. 2018 | 08:06

Armádní generál Josef Bílý patří k nejvýznamnějším českým vojenským osobnostem. Po obsazení zbytku republiky německou armádou v roce 1939 vstoupil ihned do odboje a stal prvním velitelem protifašistické organizace Obrana národa. Byl zatčen gestapem a navzdory dlouhým a tvrdým výslechům nacistům nic neprozradil. Stanný soud mu vyměřil trest smrti. Byl popraven 28. září 1941 a jeho poslední slova zněla: "Ať žije Československá republika! Psi, palte!"

Josef Bílý se narodil 30. června 1872 v Ochozu u Zbonína na Písecku do selské rodiny. Nižší třídy gymnázia studoval v Písku. Dráhu vojáka z povolání zahájil v roce 1888 nástupem do císařsko-královské kadetní školy v Terstu, na kterou navázal Vysokou válečnou školou ve Vídni. Následně vykonával v rakousko-uherské armádě převážně funkce velitele až do rozpadu habsburské monarchie. Působil také jako vojenský pedagog. První světovou válku prožil na bojištích v Haliči, Karpatech a na italské frontě.

Po vzniku Československa ani chvíli nezaváhal a již v listopadu 1918 se sám přihlásil do nově vznikající československé armády. I přesto, že většina vysokých důstojníků prvorepublikové armády pocházela z řad legionářů, byl tehdy plukovník Bílý natolik respektován, že se stal jednou z mála výjimek v nové československé armádě.

Za službu vlasti byl v roce 1931 povýšen dekretem prezidenta republiky do nejvyšší hodnosti armádního generála a po 47 letech ve vojenské uniformě odešel v roce 1935 do výslužby. Do činné služby se Bílý vrátil nakrátko v době zářijové mobilizace v roce 1938. Jmenován byl do čela Velitelství M (Morava) se stanovištěm velitele ve Vizovicích. Byl pověřen velením nad výstavbou systému polního opevnění, o něž se měla armáda opřít podél moravsko-slovenského pomezí při strategickém ústupu na východ.

Po nacistické okupaci zbytku republiky v březnu 1939 stanul v čele odbojové organizace Obrana národa. Jejím prvním velitelem se stal především na základě skutečnosti, že byl obecně uznávanou vojenskou autoritou s vysokým morálním a vlasteneckým kreditem. Pod jeho velením se utvářela pravidelná podzemní armáda. Ta během několika měsíců pokryla celé území Protektorátu Čechy a Morava. Intenzivní odbojová práce se ovšem stala cílem stupňované protiakce nacistického gestapa. Z toho důvodu přešel na počátku prosince 1939 do ilegality. Jedenáct měsíců se ukrýval nejprve v Praze, odkud pak tajně odešel do jižních Čech. Používal jméno „pan Brožek“ a ukrýval se v myslivnách a hájovnách na Třeboňsku.

„Skrýval se jen těžko. I se změněným zevnějškem, pro svoje typicky vojenské vystupování a jako známý a oblíbený velitel byl často poznán,“ vzpomínala generálova manželka Jana Bílá. A tak se stalo, že ho někdo zradil a udal a 14. listopadu roku 1940 si pro něj přišlo gestapo. Navzdory dlouhým a tvrdým výslechům a věznění na Pankráci a v Terezíně armádní generál Josef Bílý veškeré útrapy statečně ustál a nacistům nic neprozradil.

28. září 1941, pouhý den po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, byl spolu s divizním generálem Hugou Vojtou a dalšími statečnými odbojáři odsouzen k trestu smrti. Trest byl vykonán ještě týž den večer v jízdárně dělostřeleckých kasáren v Praze-Ruzyni. Generál Bílý odmítl pásku přes oči a zavelel svůj poslední rozkaz: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“

U příležitosti stého výročí vzniku Československa udělí český prezident Miloš Zeman generálu Josefu Bílému Řád Bílého lva in memoriam za jeho obětavý a hrdinský boj za vlast.

user-avatar

Václav Pokorný

28. 10. 2018 | 08:06

> ExtraStory   |   Inzerce