Hana Vítová, rozená Jana Lašková (1914–1987) byla hvězdou 30. a 40. let. | zdroj: Internet


Radost i prokletí Hany Vítové: láska i sláva jí uletěly do tmy jak noční motýl

Štíhlá černovláska s překrásnýma modrýma očima a melancholickým výrazem ve tváři – to byla Hana Vítová, jedna z nejobsazovanějších prvorepublikových hereček. S Lídou Baarovou a Adinou Mandlovou tvořily hvězdný trojlístek 30. let. Stejně jako obě její kolegyně i Vítovou čekal po válce pád z výšin slávy a smůla ji provázela i v osobním životě.

user-avatar

Markéta Oderská

7. 11. 2014 | 02:37

Hana Vítová, Adina Mandlová a Nataša Gollová ve filmu Šťastnou cestu (1943)

Osud nadělil Haně Vítové do vínku krásu, inteligenci a mnohostranný talent. Po rodičích, kteří byli oba operními pěvci, zdědila pěvecký talent, po otci navíc i nadání na jazyky. Když k tomu připočteme její herecké a taneční schopnosti, nelze se divit, že byla za 1. republiky nejobsazovanější českou herečkou, která si zahrála v 50 filmech.

Hana Vítová Vítová s Oldřichem hrála nejen ve filmu, ale i na divadelních prknech. Byla totiž členkou Divadla Oldřicha Nového. Umělci zůstali až do konce života velkými přáteli.

Bohužel však měla velmi málo příležitosti prokázat svůj talent pro charakterní role. Režiséři té doby ji totiž většinou obsazovali do stereotypních rolí chudých dívek, na které se nakonec usměje štěstí v podobě bohatého nápadníka. Z řady těchto prostoduchých snímků však vybočuje drama Noční motýl z roku 1941, kde Vítová hraje postavu vychovatelky Marty Dekasové, která kvůli nešťastné lásce padne na až na samé dno. Film tehdy vzbudil úspěch i v zahraničí a dočkal se i řady ocenění, což Haně Vítové otevřelo brány do světa. Začala točit v Jugoslávii a ve Vídni, kde pod jménem Hanna Witt (jak si přál Goebbels) vystupovala ve dvou německých filmech.

Po válce se však tyto válečné úspěchy hercům neodpouštěly. Hanu Vítovou tak po roce 1945 rovněž postihne obvinění z kolaborace, a přestože se jí podaří všechna nařčení vyvrátit, kariéru tím nezachrání. I když se ještě v roce 1949 blýskne ve Fričově komedii Pytlákova schovanka, filmových nabídek dostává poskrovnu, až bere zavděk vystupováním v kabaretu a estrádách. Kromě toho si přivydělává také překlady z ruštiny, angličtiny a němčiny. Poslední film, v němž se objeví, je  západoněmecký snímek Dům v Kaprové ulici (1965), který se natáčel v Praze. Pak už se však nad životem Hany Vítové stahují temná mračna.

Hana Vítová byla kmotrou dcery Oldřicha Nového Jany, která se narodila v roce 1936 (10 let před narozením Bedřišky).

V roce 1966 ji totiž zastihne velká tragédie – její ani ne dvacetiletá dcera Bedřiška v náhlém pomatení mysli spáchá sebevraždu skokem z okna. Hana Vítová s ní ten dokonce byla doma, ale co si ty dvě onoho osudného dne řekly, se už nikdo nedozví. Herečka nikdy o tom s nikým nechtěla mluvit. Kolem smrti její dcery se tak vyrojí mnoho spekulací. 

Hana Vítová a její desetiměsíční dcera Bedřiška (1946–1966)

Do celé tragédie vnese jasno až o mnoho let později Ondřej Suchý, který za příčinu Bedřiščiny sebevraždy označí svého bratra, herce Jiřího Suchého. Dcera Vítové se do něj totiž nešťastně zamilovala. Herec sám to ostatně přiznává i ve své knize Vzpomínání, kterou vydal v roce 1991. „Ona se ke mně velmi mi intenzivně upnula, přitom já už jsem tou dobou měl svoji rodinu, a tak jsem si s tím nevěděl rady. Zahrnovala mě různými pozornostmi – na zkoušku mi přinesla v kastrůlku jídlo, upletla mi svetr, prostě taková to byla zvláštní závislost. A já jsem ji musel odrážet, odmítat,“ vzpomínal Jiří Suchý, který se stal objektem Bedřiščina milostného poblouznění proti své vůli. Bohužel dívka si všechno, co Jiří Suchý udělal a řekl, vykládala jako důkazy lásky, dokonce žila v přesvědčení, že písničky skládá vlastně pro ni. 

Do Jiřího Suchého se dcera Hany Vítové bezhlavě zamilovala.

„Když rozhlas vysílal nějakou moji písničku, považovala to za jakýsi vzkaz a podle toho si vykládala i obsah textu,“ vysvětloval Jiří Suchý. Krutou pravdu pak neusnesla. Podřezala si žíly, pokoušela si propíchnout srdce pletacími jehlicemi a nakonec vyskočila z okna. Když dopadla na prosklenou střechu ve vnitrobloku, byla ještě naživu. Zemřela až po několika hodinách v nemocnici. „Její konec nebyl jenom tragický, ale jistě i velmi bolestivý a krutý,“ poznamenal v knize Neznámá známá Hana Vítová spisovatel Ondřej Suchý. Podle něj však jeho bratr nebyl jediným důvodem, proč si dcera Hany Vítové vzala život. 

Kvůli Nataši Tánské (1929–2014) se Bedřich Rádl s Hanou Vítovou rozvedl.

Na dívčině psychickém stavu se zcela jistě podepsal i její otec, filmový kritik Bedřich Rádl (1905–1981). Ten si totiž našel mladší milenku, herečku Natašu Tánskou, a s Vítovou se proto v roce 1955 rozvedl. U soudu ji navíc očernil, že žije nezřízeným životem a holduje alkoholu. Herečka neměla kam jít, a tak v bytě zůstala a žila tam společně s Rádlem i jeho novou ženou. 

Pytlákova schovanka (1949), který Vítová označila za skvost režiséra Martina Friče, byl parodií na kýčovité role, které herečka za první republiky hrála.

„Žili jsme tam skutečně všichni. Potkávali jsme se v koupelně a také v kuchyni, i když já vařit neuměla, takže jsem tam zase tak moc často nepobývala,“ popisovala atypické soužití první filmová představitelka Barunky z filmu Babička, Nataša Tánská. 

Spolkový a činžovní dům zpěváckého spolku Hlahol stojí na Masarykově nábřeží v Praze. Tady žily prvorepublikové herečky Hana Vítová a Adina Mandlová.

Vítová byla zřejmě tak silně připoutaná k secesnímu domu Hlaholu na nábřeží Vltavy, že raději pro Rádla i jeho ženu vyvařovala, jen aby v bytě mohla zůstat. Jak se v takové rodinné konstelaci cítila dospívající dívka, se můžeme dovtípit. Jenže tím rodinné rošády nekončily. Začátkem 60. let se Rádl s Tánskou rozvedl a do bytu si přivedl další ženu, která již nebyla z herecké branže a která se vůči Vítové i Bedřišce nechovala zrovna přátelsky. Hana Vítová to útrpně snášela, nikoli však její dcera. Z bytu na Rašínově nábřeží Vítová neodešla ani po dceřině tragické smrti a zůstala v něm až do konce svého života, s Rádlovou poslední ženou v těsném sousedství.

O Haně Vítové se tvrdilo, že žila s operním pěvcem R. A. Dvorským. Jenže ona mu šla v roce 1965 svědčit na svatbu, když si bral Annu Johnovou.

Ještě předtím si však vypila další doušky poháru hořkosti. V roce 1970 při těžké autonehodě ochrnula na jednu nohu a utrpěla i tržnou ránu na obličeji. Bolesti a rány na duši si léčila pak alkoholem. Žila osaměle, a když na začátku března 1987 v bytě nešťastně upadla, nebylo nikoho, kdo by jí pomohl. Herečka tak celou noc bezmocně proležela na podlaze. Teprve ráno ji našla sousedka, která jí přinášela nákup. O den později Hana Vítová zemřela v nemocnici. 

Naposledy Hana Vítová vystoupila v televizním pořadu Kavárnička dříve narozených v roce 1986 a zazpívala v něm svůj hit Život je jen náhoda.

Slavný hit Hany Vítové "Život je jen náhoda", který zpívala v Osvobozeném divadle s kolegyní Ljubou Hermannovou.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

7. 11. 2014 | 02:37