Původní žezlo a jablko, uložené ve vídeňské klenotnici.

Původní žezlo a jablko, uložené ve vídeňské klenotnici. | zdroj: ceska-justice.cz


Rakousko zřejmě neoprávněně drží ve svém vlastnictví gotické žezlo a jablko z českých korunovačních klenotů

TÉMATA: královské insignie | korunovační klenoty | rakousko | vídeň | zákony | smlouvy | karel IV.

user-avatar

Václav Pokorný

28. 10. 2018 | 08:00

Kdo se zajímá o historii, ví, že svatováclavská koruna je gotický klenot zhotovený na objednávku Karla IV. ve 14. století. Žezlo a jablko uložené spolu s korunou na Pražském hradě jsou však renesanční a pochází ze 16. století. Původní gotické žezlo a jablko nyní vystavují ve vídeňské klenotnici. Proč došlo k záměně těchto královských insignií, je nejasné. Je však s podivem, že český stát dosud nepožádal Rakousko o jejich navrácení.

Každý návštěvník Vídně si dnes může v pokladnici vídeňského Hofburgu prohlédnout žezlo a jablko Království českého i ceremoniální český kurfiřtský plášť ze 14. století. Dá se tedy logicky předpokládat, že se jedná o původní gotické součásti českých korunovačních klenotů.

O tom, že žezlo a jablko z vídeňské klenotnice (Schatzkammer) jsou původními kusy z doby Karla IV., dosvědčuje také portrét císaře Matyáše Habsburského z roku 1611, na kterém je zobrazen jako český král se svatováclavskou korunou a těmito klenoty.

Než si položíme otázku, proč nejsou na Pražském hradě uloženy kompletně původní korunovační klenoty Karla IV., je nutné si připomenout jejich pohnutý osud.  

Během třicetileté války se několikrát z bezpečnostních důvodů stěhovaly. Na podzim roku 1631 byly během saského vpádu odvezeny do farního kostela v Českých Budějovicích a odkud byly navráceny do Prahy v roce 1633. Avšak již v následujícím roce byly podle instrukcí Ferdinanda III. opět převezeny do Českých Budějovic. Z obavy před útokem Švédů byly z Budějovic roku 1637 tajně odvezeny do císařské klenotnice ve Vídni, kde zůstaly až do roku 1791. Do Prahy byly přiváženy jen na korunovace a trvale se sem vrátily až roku 1791. České korunovační klenoty zahrnují svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, dále kožená pouzdra na korunu, žezlo a jablko, podušku pod korunu, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štólu, pás a tzv. manipul.

Současný komplet, který je dnes uložen na Pražském hradě, byl zřejmě sestaven při královské korunovaci Karla VI. nebo Marie Terezie a původní gotické žezlo a jablko Karla IV. zůstalo ve vídeňské klenotnici.

Je s podivem, že za 100 let existence české státnosti nepožádal žádný z prezidentů o vrácení těchto klenotů. První nadějí v tomto směru se jeví iniciativa senátora Iva Valenty, který dopisem 15. října 2018 vyzval prezidenta republiky, aby v dané věci zahájil s Rakouskem rozhovory. Mírová smlouva podepsaná roku 1919 v Saint-Germain, která stanoví vydání majetku zemím, které přestaly být součástí habsburské říše, stále platí a nestanovuje žádnou prekluzivní lhůtu. Podle právníka Zdeňka Koudelky je Rakousko i bez saintgermainské mírové smlouvy povinno majetek, který drží, aniž mu patří, vydat na základě žádosti vlastníka podle rakouského obecného občanského zákoníku. „Rakouský stát zastoupený Uměleckohistorickým muzeem ve Vídni je nepoctivým držitelem těchto klenotů. Vlastnictví klenotů nepřešlo na Rakousko,“ upozorňuje Koudelka na webu ceska-justice.cz. Státy se v mezinárodním právu celkem úspěšně domáhají vrácení významných kulturních předmětů na místa původu, je to obecný trend. Příkladem je vrácení Aksúmského obelisku Etiopii v roce 2005 Itálií, která se jej zmocnila po dobytí Habeše 1937, anebo vrácení uherských korunovačních klenotů Maďarsku v roce 1978, které v roce 1945 zabavila americká armáda. “I my jsme vydali v roce 1995 Slovensku Bojnický oltář po rozdělení Československa,“ připomíná Koudelka.

 

user-avatar

Václav Pokorný

28. 10. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce