Rotmistr Arnošt Mikš (1913 – 1942) byl spolu s Oldřichem Pechalem a radistou svobodníkem Viliamem Gerikem členem operace Zinc. Jejich úkolem bylo s pomocí radiostanice s krycím názvem Lída zpravodajsky pokrývat Moravu.

Rotmistr Arnošt Mikš (1913 – 1942) byl spolu s Oldřichem Pechalem a radistou svobodníkem Viliamem Gerikem členem operace Zinc. Jejich úkolem bylo s pomocí radiostanice s krycím názvem Lída zpravodajsky pokrývat Moravu. | zdroj: indiannet.eu


Raněný výsadkář Arnošt Mikš spáchal sebevraždu, nacisté se mstili popravou obou jeho bratrů

TÉMATA: československo | druhá světová válka | vojáci | hrdinové | výsadkáři | protektorát | protinacistický odboj

user-avatar

Václav Pokorný

27. 07. 2018 | 19:00

Čas běží, občas si zoufáme nad svými dnešními životy a skoro zapomínáme na krušnou dobu druhé světové války. Je dobré si připomenout hrdinný boj českých výsadkářů operujících na okupovaném území. Jedním z nich byl i rotmistr Arnošt Mikš. Při plnění bojového úkolu byl těžce zraněn do boku a v bezvýchodné situaci se zastřelil. Gestapo se poté odbojářům, ale hlavně jeho rodině, krutě pomstilo.

Arnošt Mikš se narodil 27. července 1913 v Janově u Rakovníka. Vychodil pět tříd obecné školy a tři roky měšťanky v Kounově. Vyučil se zedníkem u firmy Bitner v Rakovníku a zároveň absolvoval tři třídy pokračovací živnostenské školy. Po vyučení pracoval na stavbách v okolí bydliště a několik měsíců těžil kaolin v Kounově.

1. září roku 1935 nastoupil na vojnu u 38. pěšího pluku v Berouně. Od listopadu následujícího roku studoval na poddůstojnické škole s velmi dobrými výsledky a v říjnu 1938 byl povýšen do hodnosti desátníka. Po přijetí potupné mnichovské dohody byl propuštěn do zálohy a snažil se dostat do zahraničí. Spojil se svým kamarádem z vojny, budoucím parašutistou Vladimírem Hauptvoglem, a 25. listopadu roku 1939 spolu odešli přes Slovensko, Maďarsko, Bělehrad ,Turecko a Bejrút do Francie. Zde byl Mikš zařazen do československé armády jako velitel minometného družstva a účastnil se bojů ve FranciiArnošt Mikš

Po jejím pádu připlul 13. července 1940 lodí Rod el Farag do Anglie a byl přidělen ke 2. rotě 1. praporu ve funkci velitele čety. Obdržel československé vyznamenání Za chrabrost před nepřítelem a byl povýšen do hodnosti rotného. Svými veliteli byl hodnocen jako rozvážný, přímý a iniciativní voják.

Počátkem roku 1941 byl vybrán na výcvik pro zvláštní úkoly a absolvoval základní sabotážní kurz, poté kurz průmyslové sabotáže a po parašutistickém výcviku byl zařazen do výsadkové skupiny ZINC již v hodnosti rotmistra

27. března 1942 odletěl se skupinou do akce a seskočil poblíž Kbel na Slovensku pod falešným jménem Arnošt Mikola. Celou operaci však pronásledovalo mnoho nešťastných náhod. První z nich bylo špatné provedení výsadku, který skončil na Slovensku místo plánovaného shozu na Moravě. Parašutistům to zkomplikovalo možnost splnit svůj úkol a pokrýt vysílačkou právě oblast Moravy. Arnošt Mikš (vpravo)

Po rozdělení skupiny a přechodu státní hranice vyhledal Arnošt Mikš svého bratra Františka, který mu obstaral nové doklady. Poté se přesunul do Prahy, kde se spojil s nadporučíkem Adolfem Opálkou.

Večer 30. dubna 1942 byl Mikš se svým pomocníkem Josefem Kusým vyslán do akce, jejímž úkolem bylo vyzvednout operační materiál ukrytý paradiverzní skupinou Boiscop a Bivouac u obce Požáry na Křivoklátsku. Tato skupina po svém seskoku 27. dubna zahrabala radiostanici do ornice pole, což se později ukázalo jako fatální chyba. Tu další den vyvláčel při jarních pracích místní zemědělec. 

Kočí Emanuel Kadlec o nálezu informoval četnickou stanici a četníci z Křivoklátu následně vyrozuměli kladenské gestapo. To okamžitě nařizuje střežení místa četnickou hlídkou. Gestapáci varují, že jakékoliv zaváhání v dalším postupu vyšetřování se bude posuzovat jako napomáhání zahraničním agentům a bude trestáno smrtí. Arnošt Mikš a Josef Kusý tak vůbec netuší, že místo, na které směřují, je nepřetržitě hlídáno protektorátní policií.Mrtvý Arnošt Mikš

Hlídkující četníci se pokouší oba muže zadržet, strhne se však přestřelka, při které Mikš jednoho četníka zastřelí a druhého těžce zraní. Sám těžce zraněný raději volí smrt, než aby padl do zajetí. Přiloží si pistoli ke spánku a zmáčkne spoušť...

Josef Kusý vyvázl z přestřelky bez zranění a podařilo se mu utéci do Bělče. Gestapo u mrtvého Mikše však nalezlo notýsek se jmény kontaktních osob a jejich osud byl tak dopředu zpečetěn. Po měsíci pátrání a vyšetřování byli 31. května 1942 v pražské kobyliské střelnici gestapem popraveni dva jeho mladší bratři František, četnický strážmistr z Tábora, a Antonín, úředník z Prahy. Dále Josef Kusý z Bělče, který sice z Požárů utekl, ale objevili ho doma četníci z Litně. Také byli zastřeleni odbojáři Josef Staněk a Josef Minařík.

František Mikš před popravou v Kobylisích odmítl svázání rukou a zavázání očí šátkem. Klesl s otevřenýma očima a výkřikem: „Střílejte darebáci!“ 

Jména všech tří bratří na rodném domě v Janově připomínají pamětní desky. U obce Požáry, v místě, kde došlo k přestřelce, nechal ke cti Arnošta Mikše vlastenecko-dobročinný spolek Baráčníků v roce 1946 postavit pomník. Pomník Arnoštu Mikšovi

 

user-avatar

Václav Pokorný

27. 07. 2018 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce