Na dvoře činžovního domu v New Yorku.

Na dvoře činžovního domu v New Yorku. | zdroj: allthatsinteresting.com


Realita amerického snu: Přijeli za blahobytem, čekal je hororový život v činžácích

TÉMATA: 19. století | 20. století | usa | imigranti | bydlení

user-avatar

Simona Knotková

16. 10. 2019 | 20:00

Americký sen přilákal na konci 19. století za oceán tisíce imigrantů. Realita ve většině případů ale nebyla tak růžová. Jednou z ponurých kapitol přistěhovalecké horečky byl život v činžovních domech.

Pojmem činžovní dům byla podle newyorské legislatury označována každá budova, která pronajímala byty a byla domovem pro více než tři rodiny žijící nezávisle na sobě. Ke konci 19. století jich přibývalo úměrně s masami lidí, které do Ameriky proudily z Evropy. Ani to ale nestačilo. Většina přistěhovalců končila na okraji společnosti a žila nuzný život v těch nejotřesnějších podmínkách.

Protože počet obyvatel mnohdy hluboce přesahoval kapacitu nájemních domů, v jednom bytě se často tísnilo několik rodin, které pro sebe měly vymezenu jednu místnost. Chybělo základní vybavení v podobě sprch, van, splachovacích záchodů a někdy i tekoucí vody. Výsledkem byla všudypřítomná špína a zápach, který se kvůli absenci oken na některých místech nedal ani vyvětrat. Jediným zdrojem vody byl mnohokrát jeden kohoutek na dvoře, na kterém bylo závislé praní, vaření i hygiena všech obyvatel.

Podle zákona o činžovních domech z roku 1867 měl každý činžák disponovat minimálně jedním venkovním záchodem na společném dvoře. Nebylo ale výjimkou, že lidé vyhazovali svůj odpad jednoduše na ulici. V některých bytech také chyběl přísun přirozeného světla a stěny pokrývala čerň z uhlových kamen. Že se v podobných podmínkách dařilo nemocem všeho druhu, asi netřeba dodávat.

Teprve s rokem 1901 přišla reforma a byl vytvořen speciální odbor, který měl na řádný provoz a vybavení činžovních domů dohlížet. Bytní dostali příkazem opatřit každou ložnici minimálně jedním oknem a každý byt minimálně jednou toaletou. Nějakou dobu ale trvalo, než se tato nařízení plně ujala. Až do roku 1918 domy ani nemusely být ze zákona vybaveny elektřinou.

Život chudých přistěhovalců dlouhodobě dokumentoval fotograf Jacob Augustus Riis. V naší galerii si můžete prohlédnout část jeho portfolia, v němž zachytil právě bydlení v newyorských činžovních domech.

user-avatar

Simona Knotková

16. 10. 2019 | 20:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu