Řecký archeolog Christofilis Maggidis na tiskové konferenci. Za ním na projekčním plátnu je fotografie kamene, o kterém si myslí, že jde o fragment královského trůnu z mykénského paláce.

Řecký archeolog Christofilis Maggidis na tiskové konferenci. Za ním na projekčním plátnu je fotografie kamene, o kterém si myslí, že jde o fragment královského trůnu z mykénského paláce. | zdroj: iflscience.com


Řecký archeolog tvrdí, že objevil ztracený trůn mykénského krále Agamemnona

TÉMATA: archeologie | objevy | řecko | starověk

user-avatar

Irena Gruberová

25. 06. 2016 | 10:00

Řecký archeolog je přesvědčen, že našel fragment trůnu, na němž usedali vládcové starověkých Mykén, známí ze starořeckých mýtů a hlavně z příběhů o trojské válce.

Před dvěma lety našel tým řeckého archeologa Christofilise Maggidise padesátikilový kus vápence, který ležel v korytě řeky pod impozantní citadelou v Mykénách. Archeologové horninu pečlivě prozkoumali a nakonec v ní odkryli zmíněný fragment. Na nedávné tiskové konferenci konané v Athénách Maggidis novinářům sdělil, že královský trůn byl součástí paláce, stojícího na kopci, který se zřítil v důsledku zemětřesení kolem roku 1200 před naším letopočtem. Zbytky akropole v Mykénách

Řecké ministerstvo kultury se od Maggidisova tvrzení distancuje a odkazuje k jiné studii, která kus vápence označila za fragment kamenného umyvadla. Maggidis ovšem tvrdí, že nalezený předmět byl nepochybně zhotoven k sezení. Vzhledem k tomu, že je vyroben z porézního kamene, nemohl být určen k uchovávání tekutin. “Podle našeho názoru jde o jeden z nejcharakterističtjších a nejvýznamnějších nálezů z mykénské éry,” prohlásil.

V mykénských palácích na pevninském Řecku se dosud žádné vladařské stolce nenašly. Starší, menší exemplář byl nalezen v mínojském paláci v Knóssu na Krétě. Podle Maggidise by zbylé části královského trůnu mohly ležet pod Mykénami, proto doufá, že se mu podaří získat povolení ke kompletnímu výzkumu říčního koryta. Takzvaná „posmrtná maska Agamemnonova“

Krutí mykénští vládci

Mykény jsou považovány za významné centrum rané řecké kultury, které dominovalo velké části jižního Řecka. Vzkvétaly po pět staletí mezi roky 1600 a 1150 př. n. l. a poté náhle z dosud neznámých příčin zanikly. Vládla tu královská Atreiova dynastie, z níž vyšel i král Agamemnón, vůdce Achajů v trójské válce. Řecké báje zachycují tyto vladaře, jak se točí v začarovaném kruhu vražd, incestu, zrad a dynastických sporů. Špatně dopadl i Agamemnón, jehož po návratu z vítězného tažení proti Tróji zavraždila jeho vlastní manželka Klytaiméstra.

user-avatar

Irena Gruberová

25. 06. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce