Jedna z rakví s víkem, které se nacházely pod zemí.

Jedna z rakví s víkem, které se nacházely pod zemí. | zdroj: allthatsinteresting.com


Řecký farmář náhodně objevil 3 400 let starou mínojskou hrobku ve svém olivovém háji

TÉMATA: řecko | kréta | archeologie | nálezy | doba bronzová | mínojská civilizace | mínojci

user-avatar

Yvonne K.

14. 01. 2019 | 14:00

Pokud žije člověk v místech kdysi obývaných dávnou civilizací, může někdy narazit na pozoruhodné kousky dávno zapomenuté historie. Přesně to se stalo řeckému farmáři z Kréty, když ve svém olivovém háji objevil nedotčenou hrobku z doby bronzové s kosterními pozůstatky.

Být ve správnou dobu na špatném místě může člověku někdy přinést i štěstí, třeba v podobě mimořádného archeologického nálezu. To je případ řeckého farmáře, který čirou náhodou objevil ve svém olivovém háji poblíž města Ierapetra na Krétě 3 400 let starou mínojskou hrobku. Když se totiž pokoušel zaparkovat svůj vůz pod jedním z olivovníků, začala se pod ním propadat země. Odtáhl auto stranou a šel se pak podívat, co se stalo. V zemi uviděl více než metr širokou díru, a když do ní nahlédl, bylo mu jasné, že narazil na něco neobyčejného. Okamžitě informoval místní památkáře, aby se na místo přijeli podívat.

To, co archeologové uvnitř díry objevili, je něčím nevídaným. Více než metr široká a přes dva metry hluboká díra byla rozdělena do tří částí a evidentně šlo o hrobku, vytesanou do měkkého vápence. Byli v ní pohřbeni dva dospělí Mínojci, uložení do reliéfy zdobených hliněných sarkofágů zvaných larnaky, které byly v mínojské civilizaci běžné. Kolem těchto rakví se povalovaly různé nádoby včetně řeckých amfor, což svědčí o vysokém postavení zemřelých.

“Nejhonosnější hrobky ze stejného období však měly mohutné klenuté zdi ve stylu "úlu", což tato hrobka nemá, takže pravděpodobně nepatřili mezi nejbohatší,” uvedla bioarcheoložka Kristina Killgrovová pro časopis Forbes. Tělesné ostatky jednoho z nebožtíků

Nález pochází z pozdního mínojského období III, někdy nazývaného jako popalácové období (1425 – 1170 př. n. l.). V dřívější fázi této éry byla mínojská civilizace velmi bohatá, s působivou keramikou a uměním, ale později podle Killgrovové zaznamenala evidentní pokles bohatství a prestiže. Předpokládá se, že civilizace byla oslabena kombinací přírodních katastrof, včetně tsunami vyvolaných zemětřesením a erupce nedaleké sopky. To usnadnilo vpád cizinců a zničení paláců.

O to cennější je, že se tato hrobka dochovala v téměř perfektním stavu. Na rozdíl od mnoha jiných starobylých hrobů se jí vyhnuli zloději. A možná by navždy zůstala ukryta v zemi, nebýt prasklé zavlažovací trubky a unikající vody, která podmáčela půdu. “Půda částečně klesla, a když se farmář pokoušel zaparkovat ve stínu olivovníku, propadla se úplně,” vysvětlil místní úředník Argyris Pantazis.

Místní obyvatelé nepředpokládají objev dalších hrobů tohoto typu ve svém okolí, ale oblast je známá výskytem řady památek, z nichž mnohé byly nalezeny stejnou náhodou jako právě tato hrobka. Je tak možné, že se v budoucnu archeologové ještě dočkají nálezů, které přiblíží historii dosud málo probádané a tajemné mínojské civilizace.

 

user-avatar

Yvonne K.

14. 01. 2019 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce