Tento příběh vás inspiruje, abyste se i vy vydali po stopách svých příbuzných.

Tento příběh vás inspiruje, abyste se i vy vydali po stopách svých příbuzných. | zdroj: pilotonline.com


Rekonstrukce fotky po 70 letech: Vnučka se vrátila na místo, kde se fotil její dědeček

TÉMATA: fotografie | druhá světová válka | rekonstrukce fotek

user-avatar

Simona Knotková

23. 05. 2016 | 10:00

Američanka Chelsea Schell měla velmi blízký vztah ke svému dědovi, který před deseti lety zemřel. Letos se rozhodla vydat po stopách fotografií z jeho let u námořnictva.

"Když byli moji rodiče v práci, byla jsem s ním. Bylo mezi námi zvláštní pouto. To on ze mě udělal člověka, kterým jsem dnes," vzpomíná pětadvacetiletá žena na svého dědečka Jamese Schella. Byl pro ni jako nejlepší kamarád. Často jí také povídal o svých válečných zkušenostech. Chelsea a James Schellovi na archivním fotu.

Do bojů se chtěl přidat už za 2. světové války. V roce 1943 mu ale bylo teprve sedmnáct a armáda ho nechtěla vzít. Mohl se do ní dostat jedině podpisem jednoho z rodičů, ale ti o něčem takovém nechtěli ani slyšet. S těžkým srdcem svolili až později, když viděli, že válka se do jejich domoviny nezadržitelně blíží. Jako rekrut se James ale mohl kdykoliv vrátit zpět. Než se ovšem stačil plně vytrénovat do ostrých bojů, Japonsko kapitulovala a tím skončila válka. Na USS Wisconsin byl její děda na výcviku.

Během svých vyprávění s vnučkou často vzpomínal na výcvik v přístavu Norfolk. Po jeho smrti se Chelsea na jednu válečnou loď sama dostala. Bylo to v Jižní  Karolíně během prázdnin s přáteli. Během prohlídky ji najednou začaly napadat myšlenky, jestli třeba zrovna tohle není loď, o které tak rád povídal její děda. A pak se rozhodla ke smělému kroku – tu loď najde! Chelsea se vyzkoušela, jak se leželo na posteli v kajutě. Vytáhla staré fotky a na rubu jedné z nich našla nápis USS Wisconsin 1946. Na internetu si zjistila, že tato loď je stále zakotvená v Norfolku a pořádají se na ní také prohlídky. Kontaktovala tamního manažera Claytona Allena a požádala ho, zda by jí mohl pomocí najít konkrétní místa, kde se její děda fotil. Allen jí nejenom potvrdil, že snímek musel opravdu vzniknout mezi roky 1946 až 1948, ale přesně také věděl, odkud pochází fotografie Jamese sedícího na řetězu. Oříškem pro něj a tým odborníků už bylo lokalizovat foto Jamese na žebříku. Wisconsin jich má třicet a nalezení jim ztěžovala i skutečnost, že byla loď v osmdesátých letech rekonstruována. I tak ale byla Chelsea šťastná z výsledku.  Chelsea se pokusila o stejný postoj, jaký měl její děda. Znemožňovala jí to ale její malá výška.

V březnu urazila dvanáctihodinovou cestu z Michiganu do Norfolku a kromě prohlídky lodi, na níž její dědeček strávil část své rané dospělosti, si pořídila i rekonstrukce obou snímků. "Jak jsem tam stála, v ten moment jsem mu byla nejblíže od doby, co zemřel. Byla to asi ta nejemotivnější chvíle mého života," popisuje své pocity.

 Na prohlídku lodi se nyní chystají i Jamesovy děti, otec a teta Chelsea.

user-avatar

Simona Knotková

23. 05. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu