Freska zobrazuje ženu ze starověkých Mykén.

Freska zobrazuje ženu ze starověkých Mykén. | zdroj: wikipedia commons


Řekové mají opravdu téměř mýtický původ, odhaluje starověká DNA

TÉMATA: archeologie | výzkum | DNA | mykény | kréta | mínojci | řecko | řekové

user-avatar

Yvonne K.

25. 08. 2017 | 09:30

Už od dob Homéra si Řekové idealizují své mykénské předky v postavách Odyssea, krále Agamemmona či válečníka Achilla, známých z řeckých eposů či antických dramat. Ačkoli jde zřejmě o fiktivní hrdiny, již dlouhou dobu se mezi vědci diskutuje, zda dnešní Řekové jsou skutečně potomky Mykéňanů, kteří založili slavnou civilizaci ovládající mezi lety 1600 až 1200 před naším letopočtem pevninské Řecko i Egejské moře, anebo zda staří Mykéňané jednoduše zmizeli z regionu.

Nedávná analýza starověké DNA naznačuje, že moderní Řekové jsou skutečně potomci Mykéňanů a že mají jen malý podíl DNA od pozdější imigrantů do Řecka. Jak dále výzkum ukázal, samotní Mykéňané byli úzce příbuzní se staršími Mínojci, zakladateli další velké civilizace, jež vzkvétala na ostrově Kréta v období od 2600 do 1400 před naším letopočtem. 

Zkoumaná DNA pochází ze zubů 19 lidí – deseti Mínojců z Kréty,  čtyř Mykéňanů z archeologického naleziště v Mykénách a dalších pohřebišť na řecké pevnině a dále od pěti raných zemědělců doby bronzové, jejichž pozůstatky se našly v Řecku i Turecku. Porovnáním jejich genetického kódu s geny 334 dalších starověkých obyvatel z celého světa a třiceti moderními Řeky byli vědci schopni zjistit vzájemnou příbuznost zkoumaných jedinců. Na mapě je vyznačena mykénská a mínojská civilizace.

Ukázalo se, že staří Mykéňané a Mínojci měli k sobě nejblíže. Jejich DNA obsahovala tři čtvrtiny DNA raných zemědělců, kteří žili v Řecku a jihozápadní Anatolii, která je nyní součástí Turecka. Oba národy navíc zdědily DNA od lidí z východního Kavkazu, poblíž moderního Íránu, což naznačuje, že k první emigraci lidí z východu došlo až poté, co se zde první zemědělci usadili, ale ještě předtím, než se Mykéňané oddělili od Mínojců. 

Mykéňané a Mínojci byli geneticky velmi podobní. Obě etnika nesla geny pro hnědé oči i vlasy, což lze vidět na freskách a keramice obou kultur. Nicméně oproti Mínojcům měli Mykéňané jeden významný rozdíl. Ze čtyř až šestnácti procent měli DNA od severských předků pocházejících z východní Evropy či Sibiře. “To naznačuje, že druhá vlna lidí z euroasijské stepi  přišla do pevninského Řecka přes východní Evropu nebo Arménii, ale nedosáhla Kréty,” říká Iosif Lazaridis, genetický pracovník z Harvardské univerzity, jenž výzkum vedl. Snad nejznámějším objeveným pokladem v Mykénách byla slavná Agamemnónova maska.

Při porovnání DNA moderních Řeků s genetickým kódem starověkých Mykéňanů našli vědci mnoho společného. Moderní Řekové vykazují  podobné podíly DNA ze stejných zdrojů jako Mykéňané, byť zdědili o něco méně DNA od starých anatolských zemědělců a o něco více od pozdějších migrantů do Řecka. 

“Kontinuita mezi Mykéňany a žijícími Řeky je obzvláště nápadná vzhledem k tomu, že Egejské moře je křižovatkou civilizací po tisíce let," říká spoluautor studie George Stamatoyannopoulos z Washingtonské univerzity v Seattlu. Rituální přeskakování býka, freska z paláce v Knossu.

I když studie nezodpověděla všechny otázky, přináší zásadní odpovědi. Co je podstatné, je to, že vyvrací široce přijímanou teorii o tom, že Mykéňané byli cizí populací v Egejském moři a nebyli příbuznými Mínojců. Rovněž rozptyluje pochybnosti o tom, že dnešní Řekové nejsou potomky Mykéňanů a starověkých Řeků. Ukazuje se, že starověkou DNA lze získat i z horkých, suchých oblastí východní Středomoří. Vědci proto nyní doufají, že se jim podaří obstarat také DNA od dalších národů, jako byli třeba tajemní Chetitové, kteří do starověké Anatolie dorazili ještě před rokem 2000 před naším letopočtem a kteří možná jsou zdrojem kavkazského původu u Mykéňanů a raných indoevropských jazykových skupin v tomto regionu.

 

user-avatar

Yvonne K.

25. 08. 2017 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce