Ježíš Kristus (od 8-2 př. n. l. do 29-36 n. l.) je ústřední postavou křesťanství, filosof, učitel, prorok a mučedník považovaný za Mesiáše a Božího syna následovníky různých křesťanských tradic.

Ježíš Kristus (od 8-2 př. n. l. do 29-36 n. l.) je ústřední postavou křesťanství, filosof, učitel, prorok a mučedník považovaný za Mesiáše a Božího syna následovníky různých křesťanských tradic. | zdroj: ivoox.com


Říkali mu Ješua, a ne Ježíš. Bylo to tehdy běžné židovské jméno

TÉMATA: náboženství | křesťanství | ježíš | židé | izrael | bible

user-avatar

Yvonne K.

25. 12. 2019 | 10:00

”Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš,” řekl v rozhovoru s Pannou Marií archanděl Gabriel, jak stojí v Lukášově evangeliu. I stalo se, až na to, že budoucího spasitele lidstva za jeho života ve skutečnosti oslovovali jinak - Ješua. Z něj se až v průběhu milénia vyvinulo jméno Jesus, česky Ježíš, jako výsledek transliterace.

Podle Bible se Ježíš narodil v judském městě Betlémě a dětství prožil v Nazaretu. Oba jeho rodiče, Josef a Maria, pocházeli z rodu židovského krále Davida. Pokud si tedy odmyslíme jeho božský původ, byl Ježíš Žid a stejně jako jeho učedníci měl hebrejské jméno, ač nejspíš hovořil aramejsky, což byl jazyk tehdy používaný původním obyvatelstvem na území Izraele. 

Také první generace křesťanů pocházela z velké části ze Židů a prvokřesťanské společenství bylo možné dlouho považovat za jednu z četných židovských sekt.

Mnoho učenců se domnívá, že Mesiášovo skutečné jméno bylo Ješua, které bylo za jeho života poměrně běžným jménem mezi Židy. V dokumentu nazvaném Ztracená hrobka Ježíšova (2007) archeolog Amos Kloner uvádí, že Ješua bylo oblíbenou zkrácenou verzí jména Jehošua a bylo jedním z nejpoužívanějších jmen v období druhého chrámu (516 př. n.l – 70 n.l.) Dokresluje to fakt, že v nalezených jeskynních hrobkách z této doby se jméno Ješua vyskytuje jedenasedmdesátkrát. Objevuje se několikrát také v některých pozdějších knihách Starého zákona, v souvislosti s různými osobami. 

V průběhu staletí však toto jméno nabylo nejen různých podob, ale i puncu výjimečnosti. V našem prostředí by asi nikoho napadlo pojmenovat své dítě Ježíš. Toto jméno ostatně chybí v kalendáři. „Jméno Ježíš (a jeho cizojazyčné podoby) se ve většině evropských zemí jako mužské jméno obvykle nezapisuje, protože jde o 'boží jméno', jehož 'braní nadarmo' desatero božích přikázání zakazuje,” vysvětlil pro web info.cz Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Česká verze Mesiášova jména vznikla procesem, jemuž se říká transliterace, kdy se převádí litery z jedné grafické soustavy do druhé. A vzhledem k tomu, že písmena nejsou  v jednotlivých jazycích stejná, může být totéž jméno transliterováno pro jednotlivé jazyky různě. 

Nejstarší zachované zlomky na papyru pocházejí z Egypta, a to už od 2. století; nejstarší z nich, papyrus Rylands 457 (P52) s několika verši Janova evangelia, vznikl kolem roku 140.

Spisy Nového zákona byly sepsány v řečtině, a tak bylo původní hebrejské jméno Ješua přeloženo jako  Ιησούς (Iésús); řecká abeceda (alfabeta) totiž neznala hlásku š. Autoři Nového zákona se ji rozhodli nahradit hláskou “s” a navíc přidali mužskou koncovku “s”.  

Od 4. století se těžiště křesťanství přesouvá na západ a zároveň latina nahrazuje řečtinu jako „světový“ jazyk římské říše. Pro další historii Nového zákona a jeho působení jsou tedy rozhodující zejména latinské překlady. Ty pak používají jméno Iesus. Ale ani u této varianty to neskončilo. Jednotlivé národní jazyky si ji různě po svém adaptovaly – anglické Jesus zní poněkud odlišně jako třeba české Ježíš nebo arabské Isa. 

Kvůli těmto překladům se však původ význam hebrejského jména Ješua vytratil. První část jména (יָה) je zkrácenou formou Božího jména „JHVH“, druhou část pak tvoří sloveso יָשַע‎‎ (jáša‘) –„pomáhat“, „zachraňovat“, „spasit“. Celé jméno pak lze přeložit jako „záchrana přichází od Boha“. V přesném smyslu „Bůh je záchrana“. Přívlastek „Kristus“ je taktéž řeckého původu (χριστός christos) a je doslovným překladem hebrejského מָשִׁיחַ‎‎ (mašíach), jež znamená „pomazaný“, „mesiáš“, tedy Židy očekávaný vykupitel Izraele.

Jméno Ješua dnes široce používají stoupenci takzvaného mesiánského judaismu, což je synkretické náboženské hnutí spojující evangelikální křestanskou teologii s židovskou náboženskou praxí a terminologií. Východosyrští křesťané zase uchovávají aramejskou verzi tohoto jména - Išo. A za zmínku stojí i to, že ve filmovém dramatu Umučení Krista (2004), které Mel Gibson celé natočil v aramejštině, zní rovněž jméno Ješua. 

Když byl Ježíš ukřižován, pověsili mu nad hlavu trojjazyčný nápis: Ježíš Nazaretský, král židovský (Jan 19,19-20). V latině tento nápis zněl: IEZUS NAZARETUS REX IUDAEROM, z čehož vzniklo použitím prvních písmen ono známé INRI, které čteme na křížích u cest a nebo na hřbitovech. Zajímavější je však znění tohoto nápisu v hebrejštině: JEŠUA  HANOZRI WUMELECH HAJEHUDIM. Poskládáme-li vedle sebe počáteční písmena, vznikne nám tetragrammaton JHWH označující vlastní jméno boží. A právě zkratka JE se dochovala v hebrejském jméně Jehošua (Jozue) (י-הושע), jež znamená "JHVH (Jahve) zachraňuje”. 

 

user-avatar

Yvonne K.

25. 12. 2019 | 10:00

Zavří­t reklamu