Váleční sloni se báli jen válečných prasat.

Váleční sloni se báli jen válečných prasat. | zdroj: ancientpages.com


Římané posílali proti válečným slonům hořící prasata

TÉMATA: antika | sloni | války | starověk | prasata | válečná taktika | starověký řím

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 02. 2019 | 21:00

Používání zvířat v boji bylo v antickém světě běžné. Do války se posílali psi, kočky, opice, dokonce i nosorožci. Nejděsivějším válečným zvířetem byl ale bezesporu slon. Obří monstrum, používané zejména Peršany nebo slavným Hannibalem, děsilo nepřátele a představovalo smrtelné nebezpečí pro sevřené šiky bojovníků. Ovšem Římané přišli s protizbraní, která pocházela také z říše zvířat – prasetem.

Z období kolem roku 240 před naším letopočtem se objevují první zprávy o použití bojových prasat. Ta byla odpovědí na používání válečných slonů. Jak bylo popsáno například Pliniem starším, sloni se bojí prasat. A co teprve, když prasata hoří. Římané natřeli prasata térem či jinou hořlavinou a vypustili je proti nepřátelským slonům. Konkrétně k tomuto nasazení došlo v bojích proti epeirskému králi Pyrrhovi. Jakmile se nebohá prasata dostala blíže ke slonům, byla zapálena, a to doslova vyděsilo slony. Hořící kvičící prasata vběhla mezi slony, ti začali kolem sebe vystrašeně dupat, což přineslo ve finále zkázu vlastní armádě. Již dřívě Římané věděli, že nemá smysl snažit se slony přímo usmrtit, protože jejich kůži prakticky nešlo na dálku propíchnout. Ideální taktikou bylo vystrašit je tak, že se stali nebezpečnými pro své pány a vojska. A přesně to dokázala hořící prasata.

Tuto „zbraň“ nepoužívali jen Římané, ale třeba také obránci Megary. Makedonský král Antigonos II. Gonatás by při obléhání města Megary v roce 266 před naším letopočtem nepochybně slavil úspěch, kdyby proti jeho vojskům, ve kterém byli sloni, neposlali megarští hořící prasata. Stalo se přesně to, co bylo popsáno výše. Vyděšení sloni prchali pryč, rozdupali spoustu Antigonových vojáků a strhli jeho tábor. S obléháním Megary byl jednou pro vždy konec.

Podobně to dopadlo, když perský vládce Husrav I. z rodu Sásánovců oblehl město Edessa v Mezopotámii. To se psal už rok 544 našeho letopočtu. I Husrav chtěl prolomit zdi Edessy masou válečných slonů. Jeden ze slonů již téměř provalil hradby a dostal se do města, když obránci shodili dolů několik kvičících prasat (o tom, že by hořely, se v pramenech nic nepíše). Slon se dal na útěk a obránci Edessy byly pro danou chvíli zachráněni, jak napsal kronikář Procopius.

Ale i na tuto zbraň nakonec byla nalezena protizbraň. Chovatelé válečných slonů umisťovali do kotců k malým slůňatům prasata. Ty tak vyrůstala v jejich společnosti a zcela se jich přestala bát. Další zprávy o používání bojových prasat se pak již přestaly objevovat.   

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 02. 2019 | 21:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu