Ilustrativní foto.

Ilustrativní foto. | zdroj: iflscience.com


Rovnost pohlaví byla nejspíš už dobře známá starým Vikingům

TÉMATA: středověk | skandinávie | ženy | vikingové | gender

user-avatar

Simona Knotková

2. 01. 2020 | 09:00

Myšlenka společnosti, kde je každé pohlaví stejně ceněno, možná není tak nová, jak si myslíme. Podle vědců panovala rovnost pohlaví už v raně středověké Skandinávii.

Vědci z Univerzity v Tübingenu si ve své studii posvítili na ženy, které žily na Skandinávském poloostrově mezi 8. a 11. stoletím, tedy v období Vikingů. Vycházeli z databáze Evropského projektu globální historie zdraví, která shromažďuje zdravotnické údaje vykopaných koster z více než stovky evropských nalezišť za poslední dva tisíce let.

"Předpokládali jsme, že kdyby dívky a ženy přijímaly jako méněcenné bytosti méně jídla a péče než mužští zástupci společnosti, docházelo by u nich k větší tělesné újmě. Rozsah, v jakém se tyto hodnoty mezi ženami a muži lišily, byl tedy také měřítkem pro rovnost tehdejší doby," sdělila doktorka Laura Maravall.

Ukazatelem zdravotního stavu a kondice žen se stala především kvalita zubní skloviny a délka stehenní kosti. Podle nich badatelé došli k závěru, že se skandinávskými ženami se před tisíci lety nakládalo stejně jako s muži. Minimálně měla obě pohlaví stejně hodnotný přístup k potravě a dalším zdrojům. To je rozdíl oproti jiným evropským zemím, zejména ze Středomoří a východní Evropy, kde byli jasně preferováni muži nad ženami.

Podle badatelů by právě tady mohly mít svůj původ legendy o neohrožených válečnicích ze severských zemích. "Tyto ženy mohly stát za zrodem populárních mýtů o valkýrách. Byly silné, zdravé a vysoké. Ne všude tomu ale tak bylo. Švédská města Lund a Sigtuna a norské město Trondheim vybudovaly v raném středověku třídní systém, ve kterém ženy nedosahovaly stejné rovnosti jako jejich sestry z venkova," říká spoluautor studie Jörg Baten.

Tisíc let stará rovnost pohlaví by mohla také vysvětlovat, proč se dnešní Norsko, Dánsko, Švédsko a Finsko pyšní tak jedinečnou pozicí ve světě, co se týče vzdělávání občanů, zdravotnictví, ekonomické situace nebo vyšší průměrné délky života.

Celá studie vyšla v žurnálu Economics & Human Biology.

user-avatar

Simona Knotková

2. 01. 2020 | 09:00

Zavří­t reklamu