Koupaliště na Závisti. Častým návštěvníkem zde byl spisovatel Vladislav Vančura, který kouzelné říční lázně i jejich nájemce a plavčíka Antonína Šůru oslavil v knížce „Rozmarné léto“. Pouze Šůru přejmenoval na Důru.

Koupaliště na Závisti. Častým návštěvníkem zde byl spisovatel Vladislav Vančura, který kouzelné říční lázně i jejich nájemce a plavčíka Antonína Šůru oslavil v knížce „Rozmarné léto“. Pouze Šůru přejmenoval na Důru. | zdroj: mc-zbraslav.cz


Rozmarné léto v říčních lázních pana Antonína Šůry alias Důry

TÉMATA: praha | zbraslav | vltava | koupaliště | lázně | vladislav vančura | rozmarné léto

user-avatar

Václav Pokorný

3. 08. 2019 | 12:00

Koncem 19. století vznikly na břehu řeky Vltavy u Zbraslavi nové říční lázně. Vybudoval je milovník vodního živlu Antonín Šůra, jehož nepřehlédnutelná osoba se stala předlohou pro románovou postavu plavčíka Důry z Vančurova Rozmarného léta.

„Nic neosvěží fyzickou prací znavené tělo, anebo duševní námahou vyčerpané nervy tou měrou, jako říční koupel.“ Tak znělo heslo průkopníků říčních lázní a plováren v časech pánů oblečených do pruhovaných plavek, dam vstupujících do vody s prostěradly cudně omotanými kolem těla a dřevěných mol a kabinek.

A právě takové říční lázně zažívaly v průběhu 19. století v českých zemích nebývalý rozmach. Jedny z prvních vyrostly v Praze a později i v jejím okolí. Ty na Zbraslavi, která v té době ještě nebyla součástí Prahy, vybudoval na konci 19. století Antonín Šůra. Stávaly na levém břehu Vltavy, proti vrchu Závist. Vlastně spíše než stávaly, pluly, neboť jeho plovárna byla původně plovoucí, a tak bylo-li třeba, přeplul s ní na protější pravý břeh. Slavné zbraslavské "koupelny" na Závisti (1905)

Zbraslav se pro své půvabné přírodní scenérie a díky dobrému spojení parníkem, po silnici nebo po železnici stala především v meziválečném období oblíbeným cílem nedělních výletů Pražanů a také místem, kde si pořizovali své letní vily a byty. A protože výletníků přibývalo, postavil Šůra na vltavském břehu stálou plovárnu – přímo pod Závistí, v romantickém místě obklopeném skalami a zalesněnými vrchy, na dohled od zbraslavského nádraží i přístaviště parníků. Pronajímal zde dřevěné kabinky a zájemce z řad dětí i dospělých učil plavat. Používal k tomu bidlo, k němuž bylo připevněno lano, jež měl budoucí plavec obtočeno kolem pasu. Pan Šůra chodil s bidlem po dřevěném molu a na svého svěřence, pokoušejícího se o první tempa, volal zvučným hlasem Á dva-tři, á dva tři… 

Řeku miloval, své řemeslo dokonale ovládal, jako plavčík prý před utonutím zachránil přes sedmdesát lidí. Na jeho plovárnu často a rád chodili spisovatel Vladislav Vančura a herec Saša Rašilov, kteří na Zbraslavi bydleli, ale i jejich přátelé, například herci Jindřich Plachta, Theodor Pištěk, Antonie Nedošínská, Jiří Steimar a řada dalších, kteří sem zajížděli, aby zde společně strávili rozmarné letní chvíle. Lázně byly v provozu až do roku 1954.

K zániku těchto půvabných míst přispělo nejen vybudování vltavské kaskády, v důsledku čehož se voda v Praze silně ochladila, ale i stavební rozvoj hlavního města a také výstavba umělých koupališť a bazénů, kterým začali lidé dávat přednost před plovárnami na řece. 

Slávu věhlasných zbraslavských říčních lázní nám dnes připomínají již jen dobové fotografie, ale hlavně mistrný román Vladislava Vančury Rozmarné léto, který se dočkal neméně filmové adaptace v režii Jiřího Menzela. Postavu Šůry alias Důry ve filmu nezapomenutelným způsobem ztvárnil Rudolf Hrušínský starší

 

user-avatar

Václav Pokorný

3. 08. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu