Šigirská modla je k vidění ve speciální vzduchotěsné vitríně v Historickém muzeu v ruském Jekatěrinburgu.

Šigirská modla je k vidění ve speciální vzduchotěsné vitríně v Historickém muzeu v ruském Jekatěrinburgu. | zdroj: The Siberian Times


Rusové obvinili Němce z poškození nejstarší dřevěné sochy na světě

TÉMATA: archeologické objevy | rusko | sibiř | mezolit

user-avatar

Tyrion

3. 09. 2015 | 11:00

Loni v červnu navštívili dva přední němečtí vědci Uwe Hoysner a Thomas Terberger Muzeum historie v ruském Jekatěrinburku. Se svolením ředitelky muzea odebrali vzorky z Šigirské modly, kterou tu Rusové vystavují ve vzduchotěsné vitríně. Jde o vůbec nejstarší a největší dřevěnou sochu na světě, jejíž stáří je odhadováno na 9 a půl tisíce let. Teď jim za to hrozí tři roky vězení.

Ruské ministerstvo kultury tvrdí, že němečtí vědci provedli odběr vzorků ze sochy bez koordinace s příslušnými orgány a že úřady ani vedení muzea neinformovali o způsobu a rozsahu celého zákroku. Fragmenty sochy pak odvezli do Německa, aniž k tomu dostali od ministerstva svolení. Ruská policie nyní případ řeší a stíhá pachatele, kterým hrozí až tříleté vězení.

Němci tvrdí, že vzorky odebrali za účelem přesného určení stáří sochy. Zahájili prý sérii testů takzvané zrychlené spektrometrie, jejichž výsledky budou ale známy až za několik desítek let. „Vzorek, který jsme vybrali, obsahuje důležité informace o izotopech, které odpovídají době, kdy strom rostl,“ vysvětlil Uwe Hoysner z Berlínského archeologického institutu. Podle radiokarbonového datování, které provedli ruští odborníci, pochází Šigirská modla z doby 7 500 let před naším letopočtem. 

Němečtí vědci Uwe Hoysner and Thomas Terberger si z muzea odvezli neznámo jaký fragment sochy.

Časová kapsle

Šigirská modla je považována za jeden z nejvýznamnějších a nejzáhadnějších nálezů v prehistorické Evropě. Není jen nejstarší dřevěnou sochou na světě, ale také i nejvyšší. Ve své současné podobě měří 2,8 metry, ale odhaduje se, že původně měřila přes pět metrů.

Socha byla nalezena v lednu 1890 u obce Šigir na Urale, v povrchovém lomu, kde se těžilo zlato. Ležela čtyři metry hluboko v rašeliništi a byla zázračně zachovalá, jako kdyby šlo o časovou kapsli. Její dřevo před rozkladem uchránily antibakteriální účinky rašeliny. Pouze se rozpadla do mnoha kousků, které jako první poskládal dohromady ruský profesor Dimitrij Lobanov. V roce 1914 pak skulpturu znovu zrekonstruoval archeolog Vladimír Tolmachev a začlenil do ní další chybějící fragmenty. Bohužel některé části sochy se později ztratily a jedinou památkou na ně jsou skici, které Tolmachev před sto lety pečlivě zakreslil. 

Kresby Vladimíra Tolmacheva

Tajemný kód z mezolitu

Socha se skládá z trojrozměrné hlavy a plochého těla obdélníkového tvaru. Celá je vyřezána z modřínového dřeva a jsou do ní z obou stran vyryty tváře a různé geometrické a abstraktní znaky. Badatelé se domnívají, že nejsou pouhou dekorací, ale obsahují nějaké zakódované sdělení z období mezolitu, které se dosud nepodařilo rozluštit. Je možné, že se týká vzniku světa i člověka. Pokud by tomu tak bylo, představovala by Šigirská modla nejstarší dochovaný kód na planetě, starý téměř 10 tisíc let!

Někteří vědci dokonce soudí, že může jít o druh primitivního písma, v tomto případě by bylo nejstarším na světě. Další zase v záhadných znacích spatřují starodávnou mapu, kde rovné a vlnité linie spolu se šipkami ukazují, jakými cestami se lze dostat do určitého místa a kolik dní tato cesta zabere. Podle této teorie, která ale ještě nebyla dostatečně probádána, by vlny mohly znamenat vodu, rovné linie rokle a šipky pohoří.

Jiná hypotéza pokládá Šigirskou modlu za raný prototyp totemového kůlu, jenž se dodnes vyskytuje u domorodých kmenů hlavně v Severní Americe, v Austrálii a v Africe, ale který býval běžný i v jiných oblastech světa včetně Evropy.

Socha je vyřezána z modřínu, jehož letokruhy naznačují, že byl starý 159 let.

Milovníkům záhad Šigirská modla ze všeho nejvíc připomíná mimozemšťana. Ani dalších sedm tváří, které jsou na soše vyobrazeny, podle nich nevypadá příliš lidsky.

I když se názory na význam znaků různí, shodnou se badatelé v tom, že jde o mimořádnou památku.

„Je to mistrovské dílo, nesmírné emocionální hodnoty a síly,“ říká například profesor Michail Žilin z Institutu archeologie Ruské akademie věd. „Jde o unikátní sochu, jaká nikde jinde na světě neexistuje, s výzdobou, která nese zašifrovanou informaci. Lidé si předávali znalosti s pomocí této modly,“ zdůrazňuje. I proto jsou Rusové na ztrátu sebemenšího fragmentu této skupltury tak citliví.

 

user-avatar

Tyrion

3. 09. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce