Vědci zkoumají DNA bakterie a snaží se odkrýt tajemství její nesmrtelnosti.

Vědci zkoumají DNA bakterie a snaží se odkrýt tajemství její nesmrtelnosti. | zdroj: The Siberian Times


Ruští vědci našli klíč k věčnému životu: miliony let stará bakterie zvyšuje imunitu a omlazuje

TÉMATA: věda | mikrobiologie | bakterie | nesmrtelnost | dlouhověkost | omlazení | rusko | sibiř

user-avatar

Markéta Oderská

9. 10. 2015 | 09:45

Za vědeckou senzaci označují ruští mikrobiologové objev 3 a půl miliony let staré bakterie ve věčně zmrzlé půdě na Sibiři. Když totiž bakterii vpravili do těla „myších babiček“, ty jako zázrakem omládly a začaly se čile oplodňovat. Nyní se vědci snaží přijít na kloub genům, které živým buňkám propůjčují tak výjimečnou dlouhověkost.

Zázračná bakterie Bacillus F byla objevena už v roce 2009 na Mamutí hoře v Jakutsku. Ruští vědci s ní posléze provedli několik experimentů na živých organismech i obilí a nestačili žasnout. „Ve všech těchto experimentech bakterie F stimulovala růst a rovněž posilovala imunitní systém. Také experimenty s člověčími červenými a bílými krvinkami se ukázaly jako velmi optimistické,“ prohlásil vedoucí výzkumník z Vědeckého centra v Ťumenu Sergej Petrov.

Laboratorní myši po injekci roztoku s bakterií ožily a omládly.

Mnoho testů provedených na myších a octomilkách také prokázalo trvalý vliv bakterie na dlouhověkost a plodnost živočichů. „Ještě nevíme, jak přesně to funguje,“ přiznává sice Anatolij Broučkov, ale vzápětí dodává: „Ve skutečnosti nevíme přesně, ani jak působí aspirin, ale zkrátka účinkuje. To platí i tady: nerozumíme mechanismu, ale vidíme jeho účinek.“ Ten se podle Viktora Černjavského projevil například v tom, že zkoumané „myší babičky“ nejen začaly pobíhat jako zamlada, ale dokonce rodily nové potomstvo. „Kdyby se stejná látka podala lidem, mohlo by to významně zlepšit jejich zdraví a vést k objevu elixíru života,“ naznačuje Černjavský.

Bakterie přežívala v hluboké vrstvě permafrostu.

Zatím se vědcům podařilo dekódovat DNA této bakterie a kompletně zrestaurovat sekvenci jejích genů. „Nyní stojíme před složitějším problémem – snažíme se zjistit, které geny propůjčují bakterii dlouhověkost a které proteiny chrání strukturu její DNA před poškozením,“ vysvětlil Broučkov deníku The Siberian Times. Jak dále uvedl, stáří bakterie objevené hluboko v sibiřském ledu nelze přesně určit, neboť zatím neexistují exaktní metody, jak datovat permafrost. Nicméně vědci se domnívají, že permafrost se utvořil před 3 a půl miliony lety, a po celou tu dobu v něm bakterie přežívala.

To by nebylo až tak zvláštní. Jak známo, některé bakterie se našly v jantaru a jedna bakterie stará půl miliardy let byla izolována v kamenné soli. „Řekl bych, že na světě existují nesmrtelné bakterie, nesmrtelné bytosti. Neumírají, lépe řečeno, umí se ochránit,“ poznamenal Broučkov. "Naše buňky se neumí ochránit před poškozením, kdežto buňky této bakterie to dokáží. Bylo by skvělé najít mechanismus ochrany před stárnutím, poškozením, a využít ho v boji proti našemu stárnutí. Je to hlavní hádanka, před kterou lidstvo stojí, a já věřím, že ji rozluštíme,“ dodal optimisticky.

Obilí vlivem bakterie lépe roste.

Bakterie F v sobě skrývá i další potenciál, z nějž by mohlo lidstvo jednou profitovat. Stimuluje totiž růst obilí a zvyšuje tak jeho produktivitu. Rovněž také zvyšuje odolnost rostlin proti chladu a posiluje fotosyntézu. S její pomocí semena rostlin vzklíčila i při teplotě pěti stupňů nad nulou.  

user-avatar

Markéta Oderská

9. 10. 2015 | 09:45

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu