Takovou díru v hlavě měla 30letá žena ze Sibiře. Ta bohužel operaci nepřežila. | zdroj: siberiantimes.com


Ruští vědci si lámou hlavu, jak dokázali vrtat lidem hlavy před 2 a půl tisíci lety? Pokusí se je napodobit

Díry v hlavě – to je to, co právě vrtá hlavou neurochirurgům, antropologům a archeologům z Ruska. Rozhodli se proto společně prozkoumat a zrekonstruovat způsob, jakým sibiřští nomádi Pazyrykové před dvěma a půl tisíci lety dokázali úspěšně provrtávat lidem hlavy. Na rozdíl od nich ale budou tyhle strašlivé procedury provádět na tělech nebožtíků.

user-avatar

Irena Gruberová

13. 10. 2014 | 07:05

V pohoří Altaj byly odryty ve věčně zmrzlé půdě hroby sibiřského kmene Pazyryků nazývané kurgany.

V ruské části pohoří Altaj našli archeologové lebky, které svědčí o tom, že někteří ze sibiřských nomádů úspěšně prodělali velice riskantní operaci mozku zvanou trepanace. Jde o jeden z nejstarších chirurgických zákroků prováděných člověkem již v době kamenné. Spočívá v tom, že se do lebeční kosti pacienta provrtal otvor s cílem otevřít dutinu lební. V době kamenné samozřejmě bez umrtvení a pomocí kamenných nástrojů!

Lebka muže, který trepanaci přežil.

Tímto drastickým způsobem se již od pravěku léčily například bolesti hlavy, zlomeniny lebky či některé duševní choroby. V dávných dobách se trepanace prováděla také s cílem navodit u lidí změněné a rozšířené stavy vědomí, které hrály důležitou roli ve starodávných okultních rituálech a náboženských obřadech.

Zvlášť populární byly trepanace v Peru, kde byly nalezeny lebky, které měly až 5 otvorů.

Ačkoli se tato metoda používá i v dnešní době k odsátí subdurálního hematomu, je stále velmi riskantní. „V polovině 19. století míra přežití pacientů po trepanaci i v nejlepších evropských nemocnicích jen zřídka překročila 10 procent,“ prohlásil výzkumný tým z Institutu archeologie a etnografie sibiřské pobočky Ruské akademie věd. „Dokonce dnes, pomocí pokročilých neurochirurgických technik, si úspěšné provedení trepanace vyžaduje seriozní znalosti a odpovídající praxi,“ uvedli dále vědci.

V hrobech se nalézaly bronzové nástroje jako například nože. Bronzové nástroje se pravděpodobně také používaly při trepanaci.

O to větší podiv pak vzbuzuje, že dva příslušníci sibiřského nomádského kmene Pazyryků tuhle náročnou operaci nejen podstoupili, ale dokonce i přežili, o čemž svědčí pozdější nárůst kostní hmoty kolem otvoru v hlavě. Nebylo to však dílem štěstěny, ale díky fenomenální preciznosti a vysoce pokročilým znalostem lidské fyziologie, jimiž tehdejší chirurg musel disponovat. Jak podrobnější zkoumání lebky ukázalo, používal k tomu bronzové nástroje.

Do dřevěných rakví ukládaly sibiřští Pazyrykové své mrtvé.

Na celé věci je také zarážející fakt, že způsob provedení této operace odpovídá popisům, které jsou obsaženy ve starořecké Hippokratovské sbírce. Znamená to snad, že nomádi ze Sibiře byli v kontaktu se starými Řeky? Pravdou je, že o kmeni Pazyryků se zmiňuje již Herodotos v 5. století před Kristem a navíc nálezy ve zamrzlých hrobech sibiřských nomádů nesou stopy vlivu starořecké keramiky a helénského uměleckého stylu.

Rekonstrukce oděvu, které nosili sibiřští nomádi Pazyrykové.

Vzhledem k tomu, že kultura kmen Pazyryků po sobě nezanechala žádné písemné prameny, je těžké zjistit, zda jejich lékařské znalosti a dovednosti byly výsledkem kontaktů s vyspělými starověkými civilizacemi, či se k nim starodávní nomádi dopracovali pomocí vlastního bádání a zkušeností. 

Oblast, kde byly hroby s trepanovanými lebkami nalezeny.

Ruští vědci nyní zkouší na lebkách mrtvých lidí přesně zrekonstruovat způsob starodávné operace mozku za použití stejných nástrojů. 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

13. 10. 2014 | 07:05

Zavří­t reklamu