Naše planeta prošla v minulosti četnými změnami, nejen klimatickými.

Naše planeta prošla v minulosti četnými změnami, nejen klimatickými. | zdroj: messagetoeagle.com


Rychlý růst teplot v dávnověku spustil na Zemi oteplování, které trvalo tisíce let

TÉMATA: země | klimatické změny | oteplování | třetihory | skleníkové plyny

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2019 | 11:30

Prudký nárůst teploty před miliony let na Zemi spustil klimatickou reakci, která podle vědců mohla prodloužit oteplování o mnoho tisíc let.

Nový důkaz, který vědci získali o klimatické zpětné vazbě, možná vysvětluje dlouhé trvání takzvaného paleocenního-eocenního termálního maxima (PETM), které nastalo zhruba před 56 miliony lety a trvalo 200 tisíc let. Současně naznačuje, že současná klimatická změna by rovněž mohla mít dlouhodobý dopad na globální teplotu, dokonce i kdyby lidé dokázali omezit emise skleníkových plynů.

"Našli jsme důkazy pro zpětnou vazbu, k níž dochází při rychlém oteplování, které může uvolnit ještě více oxidu uhličitého do atmosféry," uvedla geoložka Shelby Lyons z Pensylvánské státní univerzity.

„Tato zpětná vazba možná prodloužila klimatickou událost PETM o desítky nebo stovky tisíc let. Předpokládáme, že něco podobného by mohlo nastat i v budoucnu,“ dodala.

Zvýšená eroze během PETM uvolnila velká množství fosilního uhlíku uloženého v horninách, čímž se do atmosféry dostalo takové množství oxidu uhličitého, které dlouhodobě ovlivnilo teploty na naší planetě.

Důkazy vědci našli ve fosilních jádrech pobřežních sedimentů a získané vzorky analyzovali pomocí inovativní molekulární techniky, která jim umožnila sledovat, jak procesy jako eroze hýbaly s uhlíkem v dávné minulosti. 

Globální teploty se během PETM zvýšily o více než devět stupňů, což radikálně změnilo podmínky na Zemi. Silnější bouře a záplavy se staly běžnějším jevem, přičemž teplé a vlhké počasí vedlo ke zvýšené erozi hornin.

Jak eroze po tisíce let omílala hory, uvolňoval se z hornin uhlík a byl transportován řekami do oceánů, kde se jeho část usadila v pobřežních sedimentech. Cestou se část uhlíku dostala do atmosféry jako skleníkový plyn. 

Studium vzorků odhalilo stopy staršího uhlíku, který musel být kdysi uložen ve skalách na pevnině. Uhlík v těchto vzorcích nesdílel běžné izotopové vzorce života z PETM a zdál se poněkud olejnatý, jako by byl zahříván po dlouhou dobu na jiném místě.

"Z toho jsme usoudili, že nešlo jen o materiál, který vznikl během PETM," řekla geoložka. "Nebyl to jen uhlík, který se v té době tvořil a ukládal, ale pravděpodobně představoval něco staršího, co se transportovalo dovnitř."

Tato zjištění přinášejí varování směrem k současné změně klimatu. Pokud oteplování dosáhne určitých bodů zlomu, mohou se spustit zpětné vazby mající potenciál způsobit ještě větší teplotní změny. 

"Z této studie se můžeme poučit, že uhlík není na zemi dobře skladován, když je klima vlhké a horké," podotýká Katherine H. Freeman, jež se na výzkumu rovněž podílela. "Dnes tlačíme systém z rovnováhy a nebude možné to zvrátit, ani když začneme snižovat emise oxidu uhličitého."

user-avatar

Yvonne K.

31. 08. 2019 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce