Brutální zásah proti pokojně demonstrujícím studentům na Národní třídě odstartoval sametovou revoluci. | zdroj: YouTube/profimedia.cz


Sametová revoluce 1989. 11 listopadových dní, které otřásly Československem

TÉMATA: československo | demonstrace | studenti | komunisté | sametová revoluce | 1989

user-avatar

ExtraStory.cz

17. 11. 2019 | 10:00

Ještě ráno 17. listopadu 1989 nebyl tento den ničím výjimečný. Pro normálního člověka normální listopadový pátek. Většinu obyvatelstva čekaly odpoledne nezbytné fronty, spojené s nákupem na víkend. Někteří plánovali odjezd na chatu či chalupu. Bude již třeba zazimovat. Večer se v zpravodajství Československé televize lidé dozvěděli, že na Národní třídě v Praze musela Veřejná Bezpečnost rozehnat další z demonstrací a obnovit zde pořádek.

V Československu se po roce 1948 demonstrovala pouze jednota lidu s komunistickou stranou. V průběhu 80. let se však v Praze konaly demonstrace komunistickou stranou neorganizované, a tudíž nelegální. Většinou u příležitosti výročí 21. srpna 1968, výročí vzniku republiky 28. října 1918 nebo výročí Palachova činu. O většině z nich se občané z oficiálních sdělovacích prostředků nedozvěděli. Později maximálně zmínka o ztroskotancích, kteří narušili veřejný pořádek. Problémy existují, ale ty komunistická strana řeší.

Ti, kteří poslouchali západní rozhlasové stanice, věděli víc. A večer 17. listopadu 1989 věděli, že tato páteční demonstrace byla jiná. Oficiálně povolená akce přerostla v dosud největší spontánní protest proti tehdejšímu komunistickému vedení.

Tisíce lidí se po ukončení povolené části programu vydaly směrem na Václavské náměstí. Na Národní třídě byl průvod zastaven a posléze obklíčen policejními těžkooděnci. Demonstrace byla brutálně rozehnána – výsledkem byly desítky lehce i těžce raněných. Mezi lidmi se druhý den rozšířila fáma o úmrtí studenta Martina Šmída.

Ve veřejnosti se cosi hnulo: vždyť tentokrát bili naše děti. Události nabraly rychlý spád. Ještě v sobotu vstoupili studenti vysokých škol a pražští divadelníci do stávky a na 27. listopad vyhlásili dvouhodinovou generální stávku. Následujícího dne se na setkání studentů, umělců a představitelů disentu v Činoherním klubu ustavilo Občanské fórum coby mluvčí československé veřejnosti.

Pražské Václavské náměstí každý den zaplnily desetitisíce demonstrantů, protesty se postupně rozšířily do celé země. Paralyzovaná komunistická moc a její bezpečnostní aparát již nebyly schopny čelit tak masivním protestům. V pátek 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany, v sobotu 25. a v neděli 26. listopadu se na Letenské pláni sešly dosud nejpočetnější statisícové demonstrace. Ke generální stávce 27. listopadu se již připojila většina veřejnosti.

Nenásilné svržení komunismu, pro které se vžilo označení sametová revoluce, bylo završeno 29. prosince 1989 zvolením neformálního vůdce opozice Václava Havla.  

Atmosféru těchto přelomových dní si můžete připomenout prostřednictvím dobových záznamů a fotografií.

user-avatar

ExtraStory.cz

17. 11. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu