Stovky let zapomenutý zavlažovací systém v Číně objevily až snímky z družice.

Stovky let zapomenutý zavlažovací systém v Číně objevily až snímky z družice. | zdroj: ancientpages.com


Satelitní snímky odhalily zapomenutý zavlažovací systém v pouštní oblasti Číny

TÉMATA: archeologie | nálezy | starověk | čína | zemědělci | zemědělství | technologie

user-avatar

Yvonne K.

21. 02. 2018 | 10:00

Důmyslný systém, který v dávných dobách umožňoval čínským zemědělcům chovat hospodářská zvířata a pěstovat obilí, byl objeven v jedné z nejvyprahlejších oblastí světa. Tady, v neúrodném podhůří “Nebeských hor” (Ťan-šanu) dříve hospodařila zemědělská komunita, po níž se pak na stovky let slehly stopy. Bez satelitního snímkování by se toto místo téměř jistě nepodařilo objevit.

“Jsou tu vidět zcela jasně obrysy kontrolních hrází, zavlažovacích kanálů a cisteren, napájející spleť různých políček. Původní zkušební průzkumy také potvrzují existenci roztroušených statků a pohřebišť,” sdělil čínský archeolog Jü-čchi Li, jenž toto místo objevil.

Mnohem detailnější snímkování bylo provedeno přímo na místě s pomocí průzkumných dronů. Fotogrammetický software pak spojil dohromady kolem 2000 geotagovaných leteckých snímků a vytvořil 3D model místa.

Analýzy naznačují, že zavlažovací systém byl vybudován mezi 3. a 4. stoletím místními pastevci, kteří se snažili obohatit svůj masitý jídelníček o zemědělské plodiny. Pravděpodobně zde pěstovali proso, ječmen, pšenici a možná i hrozny. 

Podhůří Ťan-šanu na okraji pouště Taklamakan je známo svými extrémním klimatickými podmínkami. Ročně tu spadne méně než 66 milimetrů dešťových srážek, tedy asi pětina vody nutné k pěstování i těch vůči suchu nejtolerantnějších odrůd prosa.

Podle některých expertů většinu nejdůležitějších zavlažovacích technologií sem přinesla vojska čínské dynastie Chan (206 př. n.l. – 220 n.l.).  Jü-čchi Li se však domnívá, že místní zemědělsko-pastevecké komunity si tyto techniky zavlažování osvojily ještě před nástupem dynastie Chan a používali je i za vlády dalších dynastií. “Vzhledem k nedávnému výzkumu obchodních tras s obilím je možné, že toto  technologické ‘know-how’ má svůj původ ve starších agropastorální tradicích na západě centrální Asie,” uvedl Jü-čchi Li. Odtud se pak během prehistorie rozšířil spolu s obilím podél centrálního horského koridoru, kudy po dlouhá léta vedly obchodní trasy takzvané Hedvábné stezky, spojující Čínu s Blízkým východem.

 

 

user-avatar

Yvonne K.

21. 02. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce