Bývalý rakouský reprezentant v alpském lyžování a trojnásobný mistr světa vedl dlouhou dobu spor s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Averym Brundagem.

Bývalý rakouský reprezentant v alpském lyžování a trojnásobný mistr světa vedl dlouhou dobu spor s předsedou Mezinárodního olympijského výboru Averym Brundagem. | zdroj: skiinghistory.org


Schranz vs Brundage: podivný olympijský závod a vliv sponzorů proti sobě postavil dva rivaly

TÉMATA: olympiáda | lyžování | sport | závody | sportovci

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 02. 2018 | 17:00

Je zima roku 1968 a ve francouzském Grenoblu právě probíhají 10. zimní olympijské hry. Nikdo netuší, že na sjezdovce se schyluje k nejkontroverznějšímu lyžařskému závodu, který dá vzniknout jednomu legendárnímu nepřátelství. Na jedné straně vynikající sportovec – rakouský lyžař Karl Schranz, na druhé straně americký boháč a předseda Mezinárodního olympijského výboru Avery Brundage.

Nad sjezdovkou panuje příšerné počasí. Závod se přesto jede. Po prvním kole slalomu vede domácí šampion Jean Claude Killy o 32 setin před druhým Schranzem. Ten čeká na svůj historický úspěch, zatím byl ve své kariéře vždy nejlépe druhý.

Ve druhém kole jsou podmínky pro jízdu ještě horší podmínky, je hustá mlha a jury zvažuje, že závod zruší. Nakonec se rozhodčí rozhodnou, že závod bude pokračovat. Killy jede poměrně dobře, ale v půlce trati vjede do mlhy a podle svých slov musel zbytek trati jet téměř krokem. Francouze překonává Nor Mjön, jenže v mlze neprojel brankami a byl diskvalifikován. Killy je blízko vítězství, reálně ho může ohrozit už jen Schranz.

Schranz skutečně jede velmi rychle a na průběžných časech je před Francouzem. Jenže pak z ničeho nic uprostřed trati v husté mlze zastavuje. „Někdo mi přeběhl přes trať, musel jsem zastavit,“ tvrdí Schranz. Rakušan požaduje novou jízdu. Komisaři se dlouho radí, ale nakonec souhlasí. Rakušan jede znovu a tentokrát dojíždí až do cíle a je první. Jenže komisaři se rozhodli Schranze diskvalifikovat. V mlze podobně jako Nor neprojel branku a závod tak nedokončil. Francouz slaví, rakouská výprava podává protest, komisaři se radí dlouho do noci a nakonec třemi hlasy ku dvěma rozhodují, že Schranz je diskvalifikován. Karl Schranz s číslem 9 se raduje ze svého vítězství ve slalomu předčasně. O pár hodin později byl diskvalifikován.

Ten verdikt nepřijímá a považuje se za poškozeného. Hned druhý den svolává velkou tiskovou konferenci, kde si stěžuje na postup komisařů. To s velkou nevolí sleduje předseda Mezinárodního olympijského výboru Brundage. Takové zpochybňování výsledků je podle něj skandální a nepřípustné. Navíc Brundage má se Schranzem spory ještě kvůli něčemu jinému. Do lyžařského sportu vtrhli sponzoři, zejména výrobci lyží a vybavení. Ti začali vyplácet závodníkům velké sumy peněz za to, že používají a propagují právě jejich značku. Dnes zcela běžný jev, ovšem v té době šlo podle některých o nepřípustné propojování byznysu a čistého sportu. Brundage stál v čele tohoto tažení za očistu sportu od komerce.

Brundage byl ochoten zajít až tak daleko, že chtěl celý sjezdařský sport kvůli profesionalizaci vyloučit z účasti na dalších olympiádách. Schranz byl naopak zastáncem profesionalizace sportu a Brundage veřejně označoval za pokrytce. Tento problém ostatně řešily i jiné sporty, ale lyžařská federace v této oblasti byla nejinovativnější a přicházela se zajímavými nápady. Loga výrobců na lyžích i oblečení, taktéž speciální reklamní eventy spojené s jednotlivými značkami přinášely sportu velké peníze. Brundage zuřil a neustále vyhrožoval, že všechny profesionální lyžaře vyloučí. Ti se proto snažili co nejméně na sebe upozorňovat, aby na ně nedopadl jeho hněv. 

Jenže Schranz byl v tomto směru výjimkou. I v letech po Grenoblu oficiálně vystupoval proti Brundagemu a jeho názorům. „Jak mohou činovníci rozumět situaci špičkových lyžařů, když nikdy nebyli chudí,“ ptal se s odkazem na to, že Brundage byl milionář. Ten po tomto výroku jej prohlásil za profesionála a zatlačil na lyžařskou federaci, aby rakouského lyžaře vyloučila z olympiády.  A překvapivě uspěl, byť se tak stalo v předvečer olympijských her v japonském Sapporu.

Schranz byl v naprostém šoku,  už byl v Japonsku a trénoval na závody. Schranz vyzval další rakouské lyžaře, aby na protest proti jeho vyloučení opustili hry. Jenže Schranz nebyl u svých kolegů moc oblíbený, a ti se proto k žádnému gestu solidarity neodhodlali. Podle jiných zdrojů to byl naopak Schranz, který rozmluvil členům výpravy, aby ze Sappora odletěli, a chtěl, aby se dál účastnili her. Každopádně Sapporo opustil pouze Schranz.

Situace se i tak zhoršovala. Objevily se výhružky, že bude zapáleno sídlo šéfa lyžařské federace. Dítě jednoho z činovníků bylo zbito ve škole. Samotní Rakušané vnímali Schranze jako národního hrdinu. Když přiletěl ze Sappora, vítalo ho ve Vídni 200 tisíc lidí. Obchody byly plné triček s jeho jménem.

Po skandálu v Sapporu se Schranz zúčastnil závodů profesionální sjezdařské série a po ukončení kariéry si otevřel hotel v rodném St. Antonu. Byl členem organizačního výboru mistrovství světa v alpském lyžování 2001 a poradcem pořadatelů zimních olympijských her 2014 v Soči. Byl třikrát zvolen nejlepším sportovcem Rakouska (1959, 1962 a 1970), obdržel Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku. Dodnes je přesvědčen, že v Grenoblu měl vyhrát a že ho jury okradla o zlatou medaili. Stejně tak mu historie dala za pravdu i v komercionalizaci olympijského sportu. Avery Brundage při zahájení XX. letních olympijských her v Mnichově v roce 1972.

Brundage měl za sebou ve své kariéře v Mezinárodním olympijském výboru nejen spor se Schranzem, ale i mnoho dalších kontroverzních, až skandálních rozhodnutí. Odmítal například bojkot olympijských her 1936 v Berlíně, ze kterých byli nacistickým režimem vyloučeni sportovci židovského původu. Už v roce 1934, po své cestě do Německa, kde již platily Norimberské zákony, označil zacházení s Židy za spravedlivé. Nechal také vyloučit Tommieho Smithe a Johna Carlose z olympijské vesnice a olympiády v roce 1968 v Mexiku za to, že na stupni vítězů zdvihli zaťaté pravice na vyjádření podpory hnutí Black Power. V roce 1972 rozhodl o pokračovaní mnichovské olympiády po útoku palestinské teroristické skupiny, kvůli němuž zahynulo jedenáct izraelských sportovců. Poté se konalo smuteční shromážděni na hlavním olympijském stadionu, kdy Brundage během svého proslovu vůbec nevzpomenul zavražděné atlety.

Brundage byl kontroverzní osobnost, která nepřinesla olympijskému sportu mnoho pozitiv. Zemřel v roce 1972 a zanechal po sobě kromě pachuti velkou sbírku předmětů z Asie.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 02. 2018 | 17:00

> ExtraStory   |   Inzerce