Staří Babyloňané byli ti, kteří jako první začali používat sedmidenní týden.

Staří Babyloňané byli ti, kteří jako první začali používat sedmidenní týden. | zdroj: ancientpages.com


Sedmidenní týden začali používat poprvé Babyloňané před 4000 lety

TÉMATA: starověk | astronomie | babylon

user-avatar

Tomáš Chalupa

15. 01. 2018 | 08:00

Proč má vlastně náš týden sedm dní a ne třeba deset? Zatímco délka dne, měsíce nebo roku vychází z astronomických pozorování, u týdne je to jinak. Jeho „vynález“ patří starým Babyloňanům.

Historici se shodují, že poprvé začali používat sedmidenní týden Babyloňané před 4000 lety. Číslo sedm bylo pro Babyloňany posvátné a bylo spojeno se sedmi nebeskými tělesy: Sluncem, Měsícem, Marsem, Merkurem, Jupiterem, Venuší a Saturnem. Proto se náboženské rituály v Babyloně konaly právě jednou za sedm dní.

Babyloňané byli vynikající astronomové, kteří byli schopni velmi přesně sledovat pohyby těles na obloze. Stanovili proto spolehlivě lunární měsíce, které se skládaly z různých cyklů. Nikde však není důkaz, že právě tyto cykly v sobě zahrnovaly týdny jako časovou jednotku, byť se i tato teorie nabízí.

Zajímavé je, že ze stejného důvodu si později stanovili sedmidenní týden také ve středověké Číně a Japonsku. Naopak v Egyptě používali poměrně dlouho desetidenní týden. Římané a Etruskové měli osmidenní týden. Sedmidenní týden naopak měli také Židé, od kterých jej převzali křesťané. Když ve 4. století římský císař Konstantin zavedl křesťanství jako státní náboženství, přejal i sedmidenní týden. Ten byl používán jak v juliánském kalendáři, tak i v pozdějším gregoriánském kalendáři. Také v hindské civilizaci se používal sedmidenní týden, protože byl zmíněn v posvátné knize Rámájaně.

Pokud se podíváme ještě dále do historie, pak zjistíme, že už v mnoha prehistorických společnostech lze nalézt týdny s délkou od tří do deseti dnů. Antropologové také zjistili, že název pro týden je v mnoha případech shodný s pojmenováním takzvaného „tržního dne“, takže koncept týdne zřejmě vychází ze zemědělských nebo předzemědělských společností, ve kterých existovala tržiště či tržní dny. Používat arbitrárně dohodnutý týden, kde je jednoduché spočítat, co je zrovna za den, se ukázalo jako mnohem výhodnější než týden určovat podle pohybů těles na obloze nebo podle lunárního kalendáře.

Jiná otázka ovšem je, proč jsou v týdnu pouze dva dny volna a pět dní pracovních. To už starověkým Babyloňanům přišít na triko nemůžeme, tohle jsme si vymysleli mnohem později. Jestli je to šťastné rozvržení, to už raději nebudeme rozebírat. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

15. 01. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce