Z představení Laterny magiky. Soukromý archiv Josefa Svobody

Z představení Laterny magiky. Soukromý archiv Josefa Svobody | zdroj: laterna-research.cz


Senzace zvaná Laterna magika: Nad invencí českých tvůrců žasli Disney i Bardotka

TÉMATA: divadlo | praha | laterna magika | brusel | expo | světová výstava | 1958

user-avatar

Václav Pokorný

24. 05. 2018 | 10:00

Zlatým hřebem československého pavilonu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu se stalo multimediální představení nazvané Laterna magika. Toto první multimediální divadlo kombinující živý jevištní projev s filmovým záznamem zde mělo premiéru 26. května a díky své originalitě se stalo hitem světové výstavy. Na divadelní zázrak z Prahy se stály dlouhé fronty a ještě před koncem Expa požádalo o hostování nebo o licenční provoz tohoto typu divadla čtrnáct států. Představení, které v Bruselu zhlédlo šest milionů návštěvníků, mělo lví podíl na úspěchu československé expozice a získání hlavní ceny pro Československo.

Před 60 lety zažilo Československo nevídaný úspěch na první poválečné světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Prvním esem Čechoslováků byl prostý fakt, že jako jedna z mála zemí měla pavilon dokončený již v den otevření Světové výstavy 17. dubna 1958.

Komunistické  vedení země nařídilo začít expozici výstavou o úspěších v dobývání uhlí, bezplatném školství a zdravotnictví. Nakonec však československému pavilonu dominovala nepolitická oddělení, v nichž se návštěvníci mohli  kochat výstavou gotických madon, moderních skleněných plastik, ale také současným československým nábytkem, textilem nebo porcelánem. Na absolutní senzaci si však návštěvníci našeho pavilonu museli ještě pár týdnů počkat. Hvězdou Radokova revuálního pásma Laterna magika na Světové výstavě v Bruselu byl i klavírista a zpěvák Jiří Šlitr.

V Praze se, docela stranou zájmu, více než rok pečlivě připravovala multimediální show nazvaná Laterna magika. Její vtip tkvěl v nebývalém propojení projekce, tance, hudby, světelných efektů a pantomimy. Originální nápad, s nímž přišel Josef Svoboda, dopracoval tým kolem Alfréda Radoka a Miloše Formana. Program byl komponovaným pásmem jednotlivých čísel, která spojovaly výstupy konferenciérky. Ta měla svůj výstup předtočený v několika jazycích tak, že docházelo ke zdánlivě reálné interakci herečky na scéně s jejími obrazy a i mezi nimi vzájemně.

Premiérového  představení Laterny magiky se návštěvníci světové výstavy dočkali 26. května. Zvěst o prvním multimediálním divadle na světě se rychle rozkřikla a u československého pavilonu stály až několikahodinové fronty lidí dychtících vidět na vlastní oči tuto atrakci. Představení za dobu trvání výstavy navštívilo šest milionů lidí, včetně řady významných osobností. Přítomný Jan Werich obzvlášť rád vzpomínal na dokořán otevřená ústa francouzské herečky Brigitte Bardotové či „jak to dítě pobaveného" Walta Disneyho. A mnozí nešetřili chválou. Americký filmový génius a magnát Walt Disney (vlevo) se na Laternu magiku přišel podívat 4. července 1958 a okamžitě chtěl vše koupit pro svůj Disneyland. Nebylo dovoleno. Vpravo Alfréd Radok.

“Dokonce za námi přišel i Walt Disney, aby nám osobně vyjádřil svůj obdiv, a já si tak mohl potřást rukou s tvůrcem hrdinů svého dětství, “ pyšnil se jeden z tvůrců představení, režisér Miloš Forman.

Úspěch Laterny magiky významně přispěl k tomu, že československý pavilonu získal v Bruselu hlavní cenu - Zlatou hvězdu. Už v době konání výstavy, anebo těsně po jejím skončení, dostala Laterna magika nabídky na hostování v SSSR, Sýrii, Egyptě, USA, Anglii, Francii, Holandsku, Belgii, Rakousku, Španělsku, Japonsku a Izraeli. Zástupci dalších zemí se informovali o možnostech získání licence. Laterna magika se stala světově proslulou značkou a po návratu do Československa zahájila oficiální činnost 9. května 1959 jako samostatný soubor Národního divadla vystupující v prostorách paláce Adria  poblíž pražského Můstku. Dnešní příznivci tohoto žánru jej mohou zhlédnout na Nové scéně Národního divadla v Praze, kde sídlí od roku 1983. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

24. 05. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce