Ve vysokých horách se dá soustavně žít. Pravěcí lidé to dokázali. | zdroj: popular-archaeology.com


Pravěcí lidé uměli žít v extrému: Archelogové našli jejich sídliště ve výšce 6 tisíc metrů

Na dvou místech v jižní části Peruánských And objevili archeologové ve výšce 4 a půl tisíce metrů nad mořem pozůstatky lidského osídlení, sahající do doby před téměř 13 tisíci lety! Jde tak o dosud nejvýše položené lidské sídliště, jaké kdy bylo nalezeno.

user-avatar

Markéta Oderská

1. 11. 2014 | 11:39

Archeologové na stopě pravěkých Indiánů v Andách.

Cesta vedoucí k senzačnímu nálezu započala už na začátku 90. let, kdy tým Kurta Rademakera z univerzity v Maine nalezl při průzkumu rybářské osady na pobřeží Peru nástroje vyrobené z obsidiánu. Protože se však nejbližší vulkanické skály nacházely až 160 kilometrů odtud ve vzdálených Andách, napadlo archeology pátrat po paleoindiánech právě tam. Rozbor obsidiánu indikoval, že by mohl pocházet z pánve Pucuncho, chladné a vyprahlé náhorní plošiny obklopené 6 tisíc metrů vysokými vulkanickými skalami. 

Peter Leach a Sonia Zarrillo prozkoumávají skalní přístřešek.

Po letech pátrání na této plošině archeologové konečně objevili skalní přístřešek se dvěma výklenky, stropy zčernalými od sazí a stěnami ozdobenými skalními malbami. Naleziště obsahovalo mnoho cenných artefaktů – korálky z kostí, krystaly křemene, kosti celých zvířat (hlavně lam) a zuhelnatělé zbytky dřeva, kterým se topilo v ohništi. Nedaleko přístřešku ještě nalezli 260 kamenných nástrojů včetně seker a hrotů od oštěpů a škrabek na zpracování kůže. Jde tak o nejvyšší položenou pracovní dílnu na světě, starou 13 tisíc let!

Pracovní nástroje dávných obyvatel And

Senzační objev svědčí o tom, že lidé obývali extrémně vysoké polohy dříve, než se předpokládalo. Člověk dnešní doby si pod dojmem dramatických příběhů o ztékání vrcholů hor odvážnými horolezci často vysoká pohoří představuje jako prostřední nevhodné pro život, jenže pro některé naše dávné předky byly hory zaslíbenou zemí – místem s úžasným množstvím zdrojů. „V horách se nalézaly horké prameny, ledové jeskyně, potoky tajících ledovců a jiné vodní zdroje a pak kámen potřebný pro výrobu nástrojů, jako křemen, rohovec a obsidián,“ uvedl důvody, pro které se pravěký člověk rozhodl žít v horách archeolog Bonnie Pitblado z univerzity v Oklahomě. 

Přístřešek v Cuncaicha

Nález rovněž nutí vědce přehodnotit dosavadní představy o adaptaci lidí na život ve výškách. Podle obecně uznávaných teorií se dosud soudilo, že se lidé museli nejprve geneticky adaptovat, aby dokázali snášet řídký vzduch a extrémní klimatické podmínky ve vysokých horách. Dnešní potomci Inků žijící v Andách proto vykazují oproti jiným etnikům rychlejší metabolismus, větší kapacitu plic a vyšší koncentraci hemoglobinu v krvi. Zda týmiž genetickými adaptacemi disponovali už lidé před 12 400 lety, zatím není známo a zřejmě to bude předmětem dalšího bádání.

Vedoucí výzkumného týmu Kurt Rademaker čistí archeologické naleziště.

„Buď se geneticky přizpůsobili opravdu, opravdu rychle – během 2 tisíc let, anebo k životu v této oblasti genetickou adaptaci vůbec nepotřebovali,“ prohlásil Kurt Rademaker. Ostatně on i jeho tým rovněž pochází z nížin a pobyt ve vysokohorském prostředí – jak sám uvedl – zvládají dobře.

Archeologický průzkum v nadmořské výšce 4 500 metrů.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

1. 11. 2014 | 11:39